Lanškroun: Zámek

Interiéry zámku sloužily v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jako kanceláře správy lanškrounského velkostatku. V roce 1928 získalo zámek město. Rekonstrukce zámku, započatá v roce 1940, byla dokončena v roce 1971. Budova dostala hladkou fasádu, v níž byly zdůrazněny gotické a ranesanční prvky (neomítnuté části klenebních oblouků, kamenná ostění oken a dveří, kamenická značka u rohového opěrného pilíře). V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je nyní obřadní síň. V jižním křídle je městské muzeum a kulturní centrum. Po pravé straně vjezdu do nádvoří byly instalovány barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Jana Sarkandera z mostu v Lidické ulici.

V 90. letech proběhla celková rekonstrukce zámku. V květnu 1995 byla provedena kolaudace a 3. června 1995 byl slavnostně otevřen obnovený sál lanškrounského zámku spolu s přilehlými prostorami.

V okolí lanškrounského zámku často strašil přízrak zlého správce Riedra. Houpal se prý na zámeckých topolech, svítil očima a hrozivě vyl. Ze zámku v Lanškrouně prý vede podzemní chodba, která ho spojuje s Novým zámkem u Rudoltic. V roce 1940 zde Němci hledali tuto podzemní chodbu, ale marně.

Stopy času na Lanškrounsku

Zámek v Lanškrouně vznikl na místě kláštera postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter vypálený za husitských válek patřil od r. 1451 Kostkům z Postupic. V 2. pol. 15. stol. ho upravili pro občasný pobyt. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Hospodářské budovy, dnes již zaniklé, byly v západním křídle kláštera. Objekt byl nazýván zámkem v roce 1507, kdy ho získal rod Pernštejnů. Ti jej roku 1588 prodali Adamu Hrzánovi z Harasova. Za nového majitele byla v zámku umístěna správa rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství a sloužil i jako sídlo majitele, který přistoupil k renesanční přestavbě. Tu připomíná vstupní portál zámku s erbem Hrzána a letopočtem ukončení přestavby 1601 i zachovalá okenní a dveřní renesanční ostění.