Lanškroun: Kostel sv. Anny

STRANA 1. ZPĚT

Sloužil většinou k pohřbívání zámožných a významných měšťanů a mnohdy i jejich rodin do roku 1848. Pozoruhodné jsou zde mnohé původní náhrobní pomníky a ojedinělé sochařské hodnoty. Tyto a další sochy, sousoší a domovní portály pocházejí většinou z dílny sochaře a kameníka Christiana Hahna, který se do Lanškrouna přistěhoval z Hanoverska.

1720 - 11. 5. - Před kostelem sv. Anny je umístěna socha Nejsvětější trojice zásluhou nadace M. Chmela. Dnes však stojí u Dělnického domu.
1841 -
První celková renovace kostela. Jelikož kostel vždy kromě "skromných" darů občanstva lanškrounského žádného majetku nevlastnil, uvolil se tehdejší kníže Alois z Lichtenštejna k zaplacení těchto výloh. Pověřil tím vrchního hejtmana Antonína Riedera, konsistorního radu a městského děkana Josefa Bibuse.
1893 - 6. 11. - Založen nový hřbitov a zrušen hřbitov u kostela sv. Anny.

Zajímavost

Tento barokní kostel byl postaven v letech 1700 - 1705 i s přilehlým hřbitovem. Podle pověsti na místě tohoto kostela stával kdysi klášter, který chtěli vyplenit loupežníci. Zálusk měli především na klášterní poklad. Klášter se však propadl do země. Od té doby tam bývalo smutno, i když tam postavili kostelíček. Teprve výstavba kostela sv. Anny situaci změnila. Hřbitov sloužil svému účelu v 18. a 19. st. a až do roku 1848 zde byli pohřbíváni zámožní a vlivní měšťané. U hřbitova stávaly ovocné stromy, které mívaly spoustu ovoce. Několik kluků se domluvilo, že půjdou v noci na jablka. Když jeden chlapec vylezl na strom a začal házet dolů jablka ostatním, spatřil, jak z věžičky kostela sv. Anny sestupuje duch a míří rovnou k němu. Vyděsil se a začal křičet. Chlapci dole se rozutekli. Vyděšený chlapec se snažil také co nejrychleji zmizet, avšak spadl a následky pádu nepřežil.
Lanškrounský gymnaziální profesor Mlynek si prý r. 1927 vyžádal povolení okresního zdravotního úřadu, aby mohl vykopat hrob vrchnostenského správce Antona Riedra a jeho syna. Cílem bylo ověřit, zda se zakládá na pravdě ta varianta pověsti o Riedrově přízraku, podle které vandrovní tovaryš vykopal na hřbitově nebožtíkovu hlavu a odnesl ji do Krkonoš, kde ji potopil do jezera. V hrobech se však našly obě lebky.

Prameny: