Litomyšl (Pardubicko)

Husité město napadli ve dvou vlnách v letech 1421 a 1425. Město velice poškodili také kvůli účinkování Jana IV. Železného na Kostnickém koncilu. Poprvé se město vzdalo dobrovolně, ale o čtyři roky později jej zabralo radikálnější husitské křídlo a bojovalo se i o hradní návrší. Biskup Aleš z Březí uprchl a biskupství tak vypálením biskupských budov fakticky zaniklo.

Král Zikmund svěřil panství Kostkům z Postupic od r. 1432. Vilém Kostka z Postupic, kdysi husitský hejtman a později přívrženec císaře Zikmunda, dostal roku 1436 od panovníka Litomyšl, včetně bývalého biskupského jmění, do dědičné zástavní dražby. Páni z rodu Postupic tu vládli více než sto let. Jejím sídlem se stal biskupský palác. Kostkové se snažili skupovat okolní vsi, aby vytvořily celistvé panství, které v jejich držení vzkvétalo.

Kostkové na svém panství podporovali Jednotu bratrskou i přistěhovalectví. Město se stalo důležitým centrem jednoty bratrské. Sídlil zde biskup jednoty, její archiv a fungovala zde významná tiskárna. Na konci patnáctého století se město rozšiřovalo směrem k hradnímu návrší, kde vzniklo tzv. Nové nebo Horní město s vlastní samosprávou. S vlastním ohrazením, náměstím a radnicí. V roce 1547 byla Litomyšl Bohuši Kostkovi z Postupic zkonfiskována za účast v nezdařeném odboji proti Ferdinandovi I. O rok později byl obnoven zákaz jednoty bratrské (která se na odboji - zejména postavou biskupa Jana Augusty - také podílela) a její členové museli opustit zemi.

Pernštejnové aj.

Dalšími majiteli (již od r. 1547) se stali Pernštejnové. Vratislav II. z Pernštejna působil jako nejvyšší kancléř Království českého a byl prvním Čechem, který se stal nositelem Řádu zlatého rouna. Nechal postavit renesanční zámek, jehož stavitelem byl hlavně Giovanni Battista Aostalli. Sídlo Kostků, vzniklé úpravou biskupských budov a zničené požárem (požáry ostatně sužovaly město po celou jeho historii), bylo zpustlé a zámek byl v podstatě novostavbou. Z Vratislavovy doby pochází i městský řád čistoty, zajímavý doklad o vzhledu města a péči o veřejnou hygienu. Vratislav z Pernštejna zasahoval tvrdě proti českým bratřím a v rekatolizaci po jeho smrti pokračovala i jeho žena Marie Manrique de Lara a dcera Polyxena.