Litomyšl (Pardubicko) - piaristický Kostel Nalezení sv. Kříže

Kostel byl postaven v barokním slohu v letech 1716–1726 podle návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho na místě staršího piaristického kostela. Budovu nechal postavit tehdejší majitel panství František Václav z Trauttmansdorffu. Stavebních práce řídil František Maxmilián Kaňka. Ten se věnoval práci na zevnějšku, vnitřku a portálu do roku 1726. V roce 1722 byl kostel vysvěcen. Roku 1735 při požáru shořela pravá věž, o čtyřicet let později oheň pohltil celý kostel s částí vnitřního zařízení, požáru odolaly pouze tři dřevěné sochy evangelistů. Po požáru chrám opravoval Jan Kr. Habich. V roce 1814 kostel postihl další požár. Další opravy byly provedeny v letech 1814, 1892, 1894 a 1903.

V roce 1958 byl stanoven havarijní stav kostela a začaly snahy o rekonstrukci. Roku 1967 vandalové zdemolovali část rakví v kryptě kostela i další části stavby. O pět let později byl chrám převeden do státního vlastnictví. Spravuje jej Památkový ústav v Pardubicích. V letech 1981–1982 bylo vnitřní zařízení kostela demontováno a jeho část předána k restaurování. V letech 1991–1994 se uskutečnila rekonstrukce střechy, věží a fasády. V letech 1997–2000 opravou prošla i budova koleje. Interiér kostela byl renovován v letech 2010–2014 v rámci projektu Revitalizace zámeckého návrší.

Jednolodní chrám má půdorys latinského kříže. Má dvě čtvercové věže, které jsou nezvykle postavené nakoso. V pozadí stojí v půlkruhu přistavěné kaple. Kostel je uzavřený valenou klenbou s výsečemi nad podélnou lodí a plackovou klenbou nad křížením. Jednoduše členěné průčelí je přepásáno těžkou kordonovou římsou. Fasáda je konvexně řešená a zdobí ji plastiky z dílny sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Interiér je prosvětlený a bohatě vybavený. Sochařskou výzdobu zadal František Václav z Trauttmansdorffu dílně Matyáše Bernarda Brauna, většinu soch však vytvořil sochař Jiří František Pacák. K jeho dílu patří sochy Víry a Naděje nad hlavním portálem (asi 1722), letech 1722–1724 zhotovil sochy svatých Václava a Prokopa, které stojí na balustrádě atiky ve střední části průčelí a dále pak tři dřevěné sochy evangelistů (1725). Při požáru zničenou sochu sv. Jana Evangelisty nahradil řezbář Dornacher z Dobrušky v roce 1783. Klenbu kupole vymaloval roku 1728 Václav Jindřich Nosek, obraz na hlavním oltáři vypracoval italský malíř F. Trevisini. Obě díla byla zničena při požáru v roce 1775, oltářní obraz v roce 1778 nahradila kopií od profesora vídeňské akademie V. Fischera. Další zařízení bylo doplňováno v průběhu 19. století. Na kůru se nacházejí varhany, které postavil varhanář Horák z Kutné Hory ve 20. letech 19. století. Pohřbeni tu jsou příslušnici řádu, hrabata z Trautmansdorfu a Valdštejnové-Vartenberkové.