Litomyšl (Pardubicko) - proboštský a kapitulní Kostel Povýšení sv. Kříže

STRANA 16. ZPĚT

Snahy o regotizaci a spor o věž

S 19. a 20. stoletím jsou spjaty snahy o regotizaci kostela, a to podle návrhů Františka Dvořáka a Antonína Engela. Zatímco Dvořákův návrh prosazoval umírněnější koncepci, respektující staletý vývoj chrámu, Engelův návrh představoval obrovský zásah a likvidaci četných renesančních prvků. Ani jeden z návrhů nebyl nakonec (paradoxně díky únoru 1948) realizován a kostelu tedy zůstaly jen dílčí úpravy z 19. století - zejména odstranění barokního štítu a jeho nahrazení trojúhelníkovým štítem s obloučkovým vlysem a přestavba věže (navýšení o jedno patro a změna střechy z cibulové na stanovou). Od 19. století do poloviny 20. století můžeme pozorovat snahy o tzv. obnovu průčelí kostela, spočívající v "dostavbě" druhé věže, aby bylo průčelí symetrické. Tato myšlenka předpokládala, že měl kostel původně 2 průčelní věže. Dnes je již tento názor překonaný a s jistotou můžeme říct, že gotický kostel měl původně jen jednu věž (ta byla oproti dnešní mírně posunuta a lícovala tak s průčelím).

Moderní doba

Roku 1994 (v roce 650. výročí vzniku litomyšlského biskupství) byla při kostele založena kapitula. Poslední rekonstrukce se váže k 90. letům 20. století, jednalo se o restaurování interiéru i exteriéru, byly pořízeny nové, neogotické varhany špičkové kvality z dílny Vladimíra Grygara z Prostějova. V presbytáři bylo instalováno podlahové topení. Kostel Povýšení sv. Kříže je hlavním kostelem litomyšlské farnosti, kde se místní věřící scházejí k pravidelným bohoslužbám. Také o něm můžeme mluvit jako o veřejném prostoru, ve kterém se konají celoročně četné kulturní akce, zejména koncerty vážné hudby.

Kaple svatého Josefa a sakristie a mobiliář

Nejlépe se z doby vzniku kostela dochovala přilehlá kaple svatého Josefa, umístěná mezi presbytářem kostela a sakristií. V obou místnostech jsou původní kružby oken, žebra klenby a fresková výmalba, z níž se ale v kapli dochoval jen fragment. Původně se předpokládalo, že současná sakristie sloužila jako kapitulní síň původního kláštera, dnes už se od tohoto názoru upustilo. Z původního gotického vybavení kostela se nedochovalo nic. Většina současného mobiliáře pochází z doby baroka (zejména oltáře a sochy) a doby 19. - 20. století (lavice, některé oltáře a sochy). Moderní mensa je dřevěná v neogotickém slohu. Kazatelna z roku 1898 je rovněž novogotická a nahradila starší ze závěru 18. století. Obrazy křížové cesty, umístěné na pilířích hlavní lodi a na stěnách kněžiště, pocházejí z roku 1773 a jsou dílem Josefa Cereghettiho.

Prameny