Litomyšl (Pardubicko) - Litomyšlský zámek

STRANA 27. ZPĚT

Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, kdy zde nejprve stála premonstrátská kanonie s románskou bazilikou, proměněná v polovině 14. století v sídlo nově zřízeného litomyšlského biskupství, z jehož objektů se po husitských válkách stalo sídlo světských majitelů panství. Zámek nabyl současné podoby v průběhu 2. poloviny 16. století. Na místě původního hradu nechal nejvyšší kancléř Království českého, Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582), postavit své reprezentativní sídlo. Kompletní rozsáhlá přestavba se uskutečnila v letech 1568–1581. Východní křídlo, severní chodba a spojovací křídlo byly použity ze starších staveb. Západní křídlo je renesanční novostavbou s částečným využitím starších sklepů. Bohatou sgrafitovou výzdobu, jak psaníčkovou (asi 8000 psaníček na plášti zámku) tak figurální (náměty starozákonní, antické, bitevní scény na severní stěně II. nádvoří) provedla skupina italských zedníků a kameníků, z nichž je nápisem na sgrafitu zmíněn Šimon Vlach. Pernštejnové vybudovali na zámku i kapli, zasvěcenou sv. Monice.

Po Pernštejnech získali zámek Trauttmansdorfové. Po nich se na zámku usadil rod Valdštejnů-Vartemberků. Ti nechali upravit interiéry v klasicistním stylu. Sgrafitová výzdoba zámku byla zamalována, obnovena byla až ve 20. století. Zámek se v roce 1855 dostal do aukce, ve které ho koupili Thurn-Taxisové. Ti na zámku již nesídlili. Přesto zůstal zámek v jejich držení až do konce II. světové války, kdy byl na základě Benešových dekretů rodu zabaven. Stal se svozovým depozitářem pro mobiliáře zámků, které neměly být otevřeny veřejnosti, později zde vzniklo muzeum české hudby. V roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou, roku 1999 byl zařazen do seznamu UNESCO. Zámecký areál je na základě restitučních procesů rozdělen na část státní (zámek, úřednický dům čp. 94, zahrada a park, kočárovna) a městskou (pivovar, jízdárna, 1. nádvoří, domek za jízdárnou).

Přehled majitelů:

** 1436–1547 Kostkové z Postupic 
** 1567–1646 Pernštejnové 
** 1649–1758 Trauttmansdorfové 
** 1758–1855 Valdštejn-Vartemberkové 
** 1855–1945 Thurn-Taxisové 
** od roku 1945 československý, resp. český stát