Hauenštejn (Západočeské lázně)

Rozsáhlá zřícenina hradu/zámku je přístupná veřejnosti, i když je v soukromých rukou. V letech 1999–2000 koupil hrad a zámek Pavel Palacký. Od té doby probíhají stále rekonstrukční práce na obnově hradu a zámku a jeho využití jako kulturně-turistického objektu za podpory neustále se rozrůstající skupiny lidí i krajských orgánů. Z hlediska záchrany památky je nejdůležitějších posledních 100 let. Proto v případě historie hradu popíši nejdříve poválečná léta za "socialistické obrody" a časy po roce 1989.

40. - 60. léta 20. století

Během II. světové války byl hrad využíván jako středisko Hitlerjugend. Pro omezení značného výskytu zmijí byl v okolí hradu vysazen Aeskulap (druh užovky), za války zde působila dokonce i laboratoř k získávání hadího séra, kterým poté zásobovala Rommelovu armádu v Africe (Zamenis o.s. však svými výzkumy dokazuje, že užovka stromová, tzv. Aeskulap, je v tomto kraji původní) .

Po válce byl zabaven a připadl do správy československého státu. V roce 1947 byl po rekonstrukci využíván jako rekreační středisko jáchymovských dolů. Areál hradu a zámku byl v té době stále ve slušném stavu i s částí původního mobiliárního fondu – vedle původních stropů, podlah a kachlových kamen zde bylo i značné množství obrazů, rytin apod. Některé části zbylého mobiliáře pak rozprodával ONV (Okresní národní výbor) v Karlových Varech v dražbě.

Později, až do roku 1958, zde sídlil záchytný dětský domov. Pro neudržovaný stav, značnou vzdálenost od zásobovacích center a nákladnost vytápění byl uznán za nezpůsobilý. Domov tak byl přemístěn a hrad opuštěn. A začal chátrat. Během deseti až patnácti let se pak hrad a zámek Hauenštejn proměnil takřka v ruinu. 

Když přestal objekt sloužit jako internátní ubytovna mládeže, objekt převzal do své správy školský odbor ZKNV (Západočeský krajský národní výbor) v Plzni. Od té doby byl zámek předmětem mnoha následujících jednání, která měla určit další využití a zabránit jeho dalšímu poškozování. Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni spolu se Státním ústavem památkové péče v Praze po řadu dalších let všemožně usilovalo o jeho zabezpečení a záchranu. Vhodný uživatel se však nenašel. Ještě v roce 1960 byl zámek stále v odpovídajícím stavu. Během dalších dvou let byl nehlídaný objekt značně zpustošen. Dílo zkázy dovršil chuligánský vandalismus.