Teplá klášter (Západočeské lázně)

Od Hroznatovy smrti do konce 14. století

Po Hroznatově smrti se již veškerá správa kláštera a jeho majetku soustředila v rukou jeho opata. V následujících letech se klášter mj. podporoval další kolonizaci kraje a stal se tak jádrem osídlení oblasti. Výkonnou i soudní moc na klášterem formálně vykonával panovník, takže klášter se proměnil z fundace soukromé na zeměpanskou. Ve 13. století se poměry v klášteře na nějakou dobu stabilizovaly. 20. června byl pražským biskupem Janem II. posvěcen klášterní kostel v Teplé, přičemž aktu se osobně účastnil i král Václav I. (který tomuto klášteru, stejně jako i dalším církevním institucím, věnoval zejména na počátku své vlády velkou pozornost) a mnozí říšští velmoži a vyslanci. Po polovině 13. století nechal opat Benedikt (1247–1259) přistavět jižně od vchodu do kláštera kapli Všech svatých.

Klidné období kláštera skončilo roku 1278 razantním nástupem Oty V. Braniborského na pozici správce země v době nezletilosti právoplatného panovníka Václava II. Otova vojska klášter poprvé v jeho historii vydrancovala a vypálila, přičemž tehdejší opat Hugo (1267–1295) musel uprchnout do Plzně. Následovala pro klášter poměrně nejistá doba, kdy musel hájit svůj majetek i privilegia. Slibnější vývoj jak po majetkové tak i duchovní stránce nastal v době Karla IV., který v klášteře sám rád pobýval. Roku 1381 však kraj zasáhla morová epidemie, které podlehl opat a spolu s ním mnoho členů řádu i poddaných kláštera. Epidemie některé vesnice téměř vylidnila, což klášter zasáhlo též po ekonomické stránce. Opat Bohuš z Otěšic (1384–1411) situaci vyřešil povoláním nových kolonistů z Německa a také se mu podařilo u krále prosadit přechod z dosavadního českého zvykového práva na efektivnější právo emfyteutické (pozn. feudální forma dědičného nájmu půdy). Teplé (a též Jankovicím) byly uděleny městské výsady (kolem roku 1384), což podpořilo rozvoj řemesel. Těmito opatřeními se opět podařilo klášter ekonomicky zotavit.

V této době se také poprvé objevuje požadavek, aby duchovní kázali česky i německy.