Kynžvart (Západní Čechy)

Současnost

Teprve roku 1994 byla po generální opravě znovu zpřístupněna část expozice. Celková rekonstrukce stála 82 milionů korun a byla dokončena v letech 1998 až 2000 s podporou z evropského programu Phare. V roce 2001 byla obnova zámku oceněna nejvyšším evropským uznání za památkovou péči – medailí Europa Nostra a zároveň byl zámek prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 2005 je zámek členem mezinárodní Hradní stezky / Burgenstrasse, která spojuje několik desítek památek trase dlouhé přes tisíc kilometrů mezi Mannheimem a Prahou. 

Základní prohlídková trasa zámku zahrnuje více než 20 reprezentativních místností zhruba 2/3 prvního patra zámku. Vybavených vzácnými uměleckými díly z majetku knížat Metternichů. Zpřístupněn je například velký přijímací sál, zámecká jídelna, kulečníkový salón, kuřácký a pánský salón, hudební salón, orientální chodba, zbrojnice, zámecká kaple, kancléřova knihovna, kabinet kuriozit. Prohlídka trvá asi 50 až 60 minut. Druhý okruh obsahuje Muzeum a kabinet kuriozit. Kynžvartské zámecké muzeum patří mezi nejstarší soukromá muzea na světě. Založil ho kancléř Metternich a jeho potomci ve sběratelské činnosti pokračovali. Délka 45 minut. 

Části zámku

Zámecká kaple. Klasicistní podoba zámecké kaple sv. Antonína z Padovy pochází z roku 1833. Původní barokní inventář byl předán do kostelů v okolí. Nový oltář a spolu s ostatky svatého Bonifáce věnoval kancléři Metternichovi osobně papež Řehoř XVI.. Byl v letech 1824 až 1832 postaven ze zbytků mramorů chrámu sv. Pavla za hradbami, což byla jedna z nejstarších římských bazilik, která vyhořela v roce 1823. Autorem hlavního oltářního obrazu Vidění sv. Antonína z Padovy je vídeňský malíř Anton Petter. Proti oltáři je umístěn obraz Snímání z kříže italského barokního malíře Lucy Giordana (1632 až 1705).[5] Kaple byla až do poloviny 50. let 20. století místem konání poutních Antonínských mší. V srpnu 1999 byla kaple znovu vysvěcena plzeňským biskupem Františkem Radkovským a tradice mší obnovena.