Loket (Západočeské lázně)

V roce 1980 je historické jádro vyhlášeno památkovou rezervací. V poměrně značně špatném stavu byl po roce 1989 hrad opraven a zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 se dostává hrad opět do vlastnictví města. Hrad je přístupný po celý rok.

Památky v obci

  • hrad Loket postaven ve 12. století jako pohraniční pevnost
  • barokní kostel sv. Václava (1734)
  • barokní radnice (1696)
  • sloup Nejsvětější trojice
  • Černá věž
  • kaple sv. Anny (1742)
  • Mariánská kaple (1. pol. 18. století)
  • městské hradby
  • Ohře - vyhledávaná řeka vodáky - viz článek
  • Svatošské skály - PP. Soubor erozních tvarů (jehlany, pilíře) nad řekou, který vznikl díky erozní činnosti řeky Ohře

Historie hradu a města

Historie města sahá do dávné minulosti. První písemná zmínka je z roku 1234, ale toto strategicky významné místo bylo osídleno už kolem 6. století slovanskými kmeny. Založení města zřejmě souvisí s osidlováním pohraničí Přemyslem Otakarem II. Vznik kamenného hradu spadá do 2. poloviny 12. století, což dokládají některé části hradu v románském slohu. Město s hradem je důležitým článkem obranného systému koruny české. Do počátku 14. století se dotvořil rastr královských měst Čech a Moravy. Přemysl Otakar II. vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Do více než padesáti měst spojených s fundacemi tohoto velkého krále patří také Loket. Hrad v Lokti patřil od druhé čtvrtiny 13. století k zemským oporám na hranici s Chebskem. Za Přemysla Otakara II. získala v Loketsku na tempu kolonizace pronikající z Chebska. Dá se tedy předpokládat, že králova iniciativa osídlovat pohraničí, vedla k tomu, že se pod loketským hradem ustavila městská obec. Král vybavil loketskou hradní pevnost soustavou manství, jejichž dědičné uživatele vyňal z provinciální jurisdikce a přiřadil k soudu purkrabího nebo krále, ač se jasné doklady hlásí do časů Jana Lucemburského. Existence manského systému na Loketsku se dá odvozovat od manského systému zakládaném Přemyslem Otakarem II. v Kladsku, kde se některé listiny výsad dochovaly.

Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu.