Valeč (Západočeské lázně)

Roku 1570 koupil Valeč Kryštof Štampach ze Štampachu. jeho syn Václav Štampach ze Štampachu roku 1585 sídlo pozdně renesančně přestavěl. Jeho tehdejší podoba už dnes není známa. Poté, co se Václav Štampach zúčastnil stavovského povstání a v roce 1622 odešel ze země, byl zámek zkonfiskován. Následně vojskem vydrancované panství pustne.

Roku 1623 koupila Valeč od císařské komory Barbora Štampachová z Poutnova, které byl jako katoličce povolen návrat do vlasti, Od roku 1694 vlastní panství její vnuk, kníže Jan Kryštof Kager, svobodný pán ze Štampachu. Velkolepě přestavěl zámek, zámecký areál a celé panství za účasti předních umělců a architektů své doby. Zámek se stal čtvercovým dvoupatrovým barokním objektem. Založil také zámeckou zahradu, kterou vybavil teatronem, kaskádovou fontánou a sochami Matyáše Bernarda Brauna. Nedaleko zámku pak nechal vystavět architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710–1728 kostel Nejsvětější Trojice. Před jeho průčelím stojí také sloup Nejsvětější trojice od K. M. Kaňky z roku 1725.

Jan Kryštof Kager umírá roku 1721 a panství dědí jeho synovec Jan Ferdinand Kager z Globen, který pokračuje v přestavbě. Panství se na dlouhou dobu dostává do držení rodu Kagerovů z Globenu. Roku 1745 dědí panství Karel Josef August Kager z Globenu a Limburg-Styrum. Jeho dědičkou je nezletilá dcera Marie Josefa a panství spravuje její matka Marie Alžběta rozená markýza Laverne. Roku 1797 se Marie Josefa vdává za Josefa z Argentau d'Ochain a prodává panství Janu Antonínu Pergenovi z Pergenu. Mezi jinými je při prodeji uváděn dluh 810 zlatých 54 krejcarů ve prospěch dílny Matyáše Bernarda Brauna z roku 1737. Roku 1798 kupuje panství Jan Gottfried Korb z Weidenheimu a od něj ho kupuje jeho syn Franc za 400 000 zlatých. Od roku 1847 vlastní panství jeho syn Karel, který zámek novorenesančně upravuje. Jeho dědicové prodávají Valeč roku 1890 hraběti Vincentu Thurn Valsassina, který celé panství novobarokně přestavuje. Roku 1937 prodává Thurn panství Valeč dr. Janu Larisch-Mönnich.