Dalmácie
Dalmácie (lat. Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova. Její název je odvozen ze jména ilyrského kmene Dalmatů (Delmatů), jenž v 1. tisíciletí př. n. l. sídlil na východním pobřeží jaderského moře. Termín Dalmácie byl jako geografický název užíván zřejmě od poloviny 2. století př.n.l. a nejpozději v první polovině 1. století př.n.l. se toto označení ustálilo pro území rozkládající se od řeky Neretvy směrem na sever k řece Krka. Během administrativní reorganizace římské říše na konci 3. století bylo stávající uspořádání Dalmácie změněno, přičemž oblast na jih od chorvatského města Cetinje byla přeměněna v provincii nazývanou Praevalitana. Zbytek provincie si podržel svůj dosavadní název. Po zhroucení západořímské říše v důsledku stěhování národů byl region od roku 481 v moci Ostrogótů. Panství Gótů skončilo v roce 535, kdy císař Justinián I. připojil Dalmácii k východořímské říši. |
