Chorvatsko: Ostrovy

JADERSKÉ MOŘE

Poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické moře, Siné moře, italsky Mare Adriatico, slovinsky Jadransko morje, chorvatsky Jadransko more, srbsky Јадранско море, albánsky Deti Adriatik, řecky Αδριατική θάλασσα). Název Jaderské (dříve též Adriatické) moře pochází od starověkého přístavu jménem Hatria nebo Atria, dnešního města Adria v deltě Pádu. Ve starověku býval Jadran též nazýván Mare Superum („Horní moře“), zatímco Mare Inferum („Dolní moře“) bylo označení pro moře Tyrhénské.

OSTROVY JADERSKÉHO ARCHIPELAGU

Téměř všechny jadranské ostrovy jsou hornaté - ostrovy jsou ve skutečnosti tvořeny horskými pásmy, která jsou součástí Dinárské horské soustavy. Vzhled hor na ostrovech utvářel především jejich původ, ale podílejí se na něm i krasové jevy. Příznivé středomořské podnebí podmínilo rozvoj bohaté středomořské flóry (kolem tisíce rostlinných druhů). Lesů je na ostrovech přece jen víc než na pevnině, a to především v jižním části (díky ochranářským předpisům Dubrovnické republiky).

Fauna je chudá. Úrodná půda zůstává omezena na dno krasových poljí a nestačí vyprodukovat dost potravin pro místní obyvatelstvo. Na všech ostrovech dohromady žije na 150 tisíc stálých obyvatel, ale jejich počet stále klesá. Příčinou je jednak již zmíněný nedostatek úrodné půdy, především však nedostatek vody.

Ostrovy bývaly v 16. stol. hustě osídleny uprchlíky před Turky. Staletá izolovanost jednotlivých ostrovů, zejména za vlády Benátek, přispívala k tomu, že prakticky každý ostrov měl - a má dodnes - své vlastní nářečí, které je pro obyvatele z pevniny víceméně nesrozumitelné. Zejména jsou zajímavé geografické názvy, toponyma. Některé z nich jsou dokonce ilyrského původu, často v podobě převzaté Římany; většina názvů je v čakavské podobě (dialekt srbochorvatštiny), ale nechybí ani zeměpisné názvy, které jim dali uprchlíci před Turky z dinárské oblasti na pevnině.