Chorvatsko: Brijuni

Chorvatsko: ostrovy Brijuni

Za římského panství se ostrovy staly módním místem pro letní pobyty římské smetánky z kolonie Pula. Za Benátčanů naopak lesk místa pohasl. Obrat přinesl na konci 19. stol. rakouský boháč, ředitel Vítkovických železáren Kupelwieser, který je koupil. Vytvořil z nich luxusní přímořské lázně. Především však dal ozdravit malarické bažiny. Sanační projekt vypracoval a pomohl realizovat nositel Nobelovy ceny slavný lékař Robert Koch. Výsledkem bylo, že ostrovy patřily mezi památky okrasného zahradnictví.

K nejpozoruhodnějším památkám na ostrově Veli Brijun patří pozůstatky římské venkovské usedlosti (villa rustica). Komplex zahrnuje skupinu kdysi přepychových budov různého účelu, přístaviště, tři chrámy, termy, různé síně, hospodářské budovy a domy pro sloužící.

Z následujícího období zde zůstala tzv. byzantská pevnost ze 4.a 5. stol. Nejznámější středověkou památkou je hranolová věž ze 12.-13. stol. Tzv. benátský kaštel (mletački kaštel) pochází ze 16.-18. stol. Na jihozápadě ostrova je tzv. Bílá vila (Bijela vila), Titovo oficiální sídlo, kde byla v r. 1956 podepsána zakládací listina Hnutí neangažovaných zemí, tzv. Brijunská deklarace.

Automobily nemají na Brijuni přístup, dopravu návštěvníků po ostrově zajišťují autovláčky (trať je dlouhá 3 km). Ve všech zátokách je zakázáno kotvit. Vplouvat se smí jen do zátoky Veli Brijun.