NP KRKA

Část Krky od Kninu až do Skradinu byla v r. 1985 prohlášedna národním parkem (110 km2). Patří do něj i dolní tok řeky Čikoly. Do národního parku vede pět vchodů (ulaz): Skradin (v sezóně otevřeno 8 - 20 hod.), Lozovac (8 - 20 hod.), Roški slap (9 - 18 hod.), Burnum (10 - 18 hod.) a Kistanje (10 - 18 hod.). Nejpoužívanější jsou první dva. Z přístaviště nad Skradinskými vodopády (vstup Lozovac) jezdí lodní výlety jednak k ostrůvku Visovac, odtud pokračují ještě dále k Rošskému vodopádu.

Turisté, kteří tráví dovolenou v dalmatské části jadranského pobřeží, obvykle nezapomenou navštívit "vodopády řeky Krky", jak Češi nejčastěji nazývají nejmohutnější vodopády na nejpozoruhodnější krasové řece Dalmácie, Krce, a to tzv. Skradinské vodopády (chor. Skradinski buk, buk v chorvatštině znamená mohutný vodopád). Opravdu jsou velmi působivé. Vždyť se jimi řítí ze 17 travertinových teras soustava kaskád a vodopádů do hloubky 45,7 m v průměru 55 m3 vody za sekundu (v době silných dešťů až 350 m3/s). Nádhernou podívanou jsou vodopády po celý rok,protože Krka má díky svým podvodním i povrchovým zdrojmů dost vody po celý rok, ale nejmohutnější jsou vodopády koncem jara při nejvyšším vodním stavu. Jejich šířka je od 200 do 400 m. I když již samy Skradinské vodopády stojí za návštěvu, je to jen malá část toho, co může turistům řeka Krka nabídnout.

Celý tok Krky je dlouhý od pramene u města Kninu po ústí u Šibeniku 72,5 km. Národní park o rozloze 109 km2 zahrnuje téměř celý tok řeky Krky od Kninu až po Skradin a dolní tok řeky Čikoly. Řeka se probíjí vápencovým podložím a zdolává výškové rozdíly krasového terénu vodopády a kaskádami. K těm největším patří Skradinské vodopády, Rošský vodopád (Roški slap) a Manojlovac. Řeka místy tvoří úzký a hluboký vápencový kaňon, jehož stěny jsou až 200 m vysoké. Národní park byl vyhlášen v roce 1985. Chrání se jedinečné přírodní a geomorfologické hodnoty této hlavní chorvatské krasové řeky.