Chorvatsko: Lubenice, ostrov Cres

Zdá se až neuvěřitelné, že to byla živá obec, jejíž domy v barokním slohu se středověkými základy poskytovaly několika stovkám obyvatel bezpečí i všechno, co potřebovali k životu. Bylo tu náměstí s městskou cisternou, městská lodžie, brána do města, župní kostel, hřbitov a několik středověkých kostelíků. Dochoval mariánský župní kostel (župna crkva Blažene Djevice Marije) z 18. století stojící na náměstí, gotický kostelík sv. Antonína (crkvica Sv. Antuna Pustinjaka) při vstupu do vesnice, a kaple na hřbitově v nejsevernější části vesnice. Ostatní kostely jsou v rozvalinách, stejně jako většina domů, jejichž původní obranný charakter však dosvědčují ještě střílny ve zřícených domovních zdech.

V konobě "Hibernicia" (to bylo původní jméno zdejší obce) se připravují místní speciality, především z jehněčího masa. A právě maso ze zdejších jehňat je proslulé a pokládá se za nejchutnější na Jadranu.

Vesnice má nominaci do seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO.

Historie

Její historie je stará čtyři tisíce let, což potvrzují nálezy z doby bronzové. V antice bývala dobře opevněným městem strategického významu s názvem Hibernitia, tedy "studené místo", a to kvůli častým chladným větrům, jimž je vystaveno. Dokonce patřilo ke čtyřem nejvýznamnějším sídlům na ostrově.

Lubenice byla vždy strážní osadou, pozorovatelnou, která díky své poloze na vyvýšenině střežila přístup k ostrovu a současně poskytovala bezpečné útočiště všem, kdo by v ní hledali úkryt. Byla opevněna ze tří zranitelných stran hradbami, tu čtvrtou, jižní stranu chránila sama příroda a její nepřístupné skalní útesy.