Historie

Omiš byl ve starověku osídlen ilyrskými kmeny a později Římany, ve středověku se stal opěrným bodem neretvanských pirátů, kteří byli obávanými protivníky v oblasti Jaderského moře. Od 12. století vládl zdejší oblastí šlechtický rod Kačiců, pod jejichž vedením zdejší schopní a odvážní mořeplavci si postupně získávali vedle Saracénů na Středozemním moři pověst nejnebezpečnějších a nejodvážnějších pirátů. Napadali benátské obchodní lodě, papežovy galéry, lodě Dubrovníka, Kotoru, Splitu, křižácká plavidla, která převážela křižáky první a druhé křižácké výpravy do Svaté země a naopak vezla zpět do Evropy křižácké lodě naplněné bohatou kořistí z dobyvatelských úspěchů ve Svaté zemi a v Levantu, jakož i obrovské bohatství z dobytého a vypleněného Cařihradu. V 15. a 16. století probíhaly v okolí Omiše vojenské střety mezi Benátskou republikou a Osmanskou říší. Jejich výsledkem bylo potvrzení benátské nadvlády nad Omišem. V roce 1797 se stal Omiš, podobně jako celé Chorvatsko, součástí rakouského císařství.

Na rozvoj města měla v minulosti vliv těsně sousedící Poljičská republika, kterou zrušil až Napoleon roku 1807, podobně jako dal povel pro zánik Benátské republiky v roce 1797 a Dubrovnické republiky roku 1808.