Historie a památky

Šibenik založil ve druhé polovině 11. stol. chorvatský král Krešimir IV. (proto se Šibeniku často říká Krešimirovo město). Za uhersko-chorvatských králů získal autonomii, ze které se však dlouho netěšil, vládcům sousedních zemí se se střídavým štěstím dařilo Šibenik podmanit, až začátkem 15. stol. získala nadvládu nad ním na 400 let Benátská republika. Po pádu Benátek a stoletém panství Rakouska se Italové po první světové válce pokusili získat Šibenik násilnou anexí, museli ho však vyklidit a předat Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Staré město si zachovalo svůj starobylý ráz a část opevnění, především tři pevnosti v kopci nad městem. Nejníže je pevnost sv. Michala (tvrdjava sv. Mihovila), která se dříve uváděla jako pevnost sv. Anny (tvrdjava sveta Ana). Je postavená na místě někdejší Krešimirovy rezidence - kaštelu. V roce 2014 byla dokončena rekonstrukce pevnosti, díky níž město získalo novou letní scénu. Výš je pevnost Šubičevac a na nejvyšším bodě (125 m n.m.) pevnost sv Jana (tvrdjava sveti Ivan). Ze všech je jedinečná vyhlídka na město a na ostrovní labyrint severozápadním směrem.

Katedrála sv. Jakuba (Sveti Jakov) na náměstí Chorvatské republiky (Trg Republike Hrvatske) je jednou z nejkrásnějších staveb evropského pozdního středověku (1433 - 1555), nejcennější dílo přechodu gotiky v renesanci v celém Chorvatsku. Je vrcholným dílem významného chorvatského sochaře a stavitele Juraje Matejeviće Dalmatince, pokračovatelem jeho díla a spolutvůrcem plastické výzdoby byl Ital Nikola Firentinac, žák Donatellův, který tvořil již v renesančních intencích. Stavba je obrovských rozměrů - 39 m dlouhá a 32 m vysoká, celá výhradně z kamene. Nejoriginálnější je systém zaklenutí a zastřešení do sebe těsně zapadajícími kamennými deskami. Vynikající památky katedrály: 74 portrétních bust v životní velikosti, Lví portál, pozoruhodné boční kaple, především křestní kaple. Cenný je i inventář.