Mali Ston – svět ústřic

Nevelká obec a přístav v Malostonském zálivu (Malostonski zaljev), v těsné blízkosti městečka Ston (1,5 km). Má 225 obyvatel. Leží na pobřeží a na úpatí kopce Bartolomija. V chráněném zálivu mohou kotvit nevelké jachty. Mali Ston pochází ze 14. stol. a byl vybudován Dubrovnickou republikou jako součást mohutného systému opevnění města Stonu, který byl hraničním městem republiky ze severu, a jeho salin. Tvořily jej původně bloky domů ve třech ulicích. Dominantu tvořila soustava hradeb a pevností.

Za války začátkem 90. let 20. stol. byla obec ze 70 % vypálena a zničena v bojích se Srby a Černohorci, kteří usilovali proniknout tudy na poloostrov Pelješac a zmocnit se odtud Jiho- a Středodalmatských ostrovů (podle srbského plánu mělo severní křídlo Srbů postupovat od Maslenického mostu a od Zadaru ke Splitu a zde se právě spojit s jižním křídlem od poloostrova Pelješac - Chorvatům mělo zbýt pouze pobřeží od horského hřebenu Velebit k severu a Istrie). Právě v Malém Stonu se Chorvatům podařilo útok odrazit, zabránit tak obsazení poloostrova a ostrovů a rozbít tím celý srbský plán. Dnes je obec nově vybudována, veškeré stopy po válečných událostech byly odstraněny.

Symbolem Malého Stonu je hlavní pevnost Koruna s 5 věžemi, propojená hradbami s celým pevnostním systémem města Ston.

V mělkém zdejším Malostonském zálivu a v blízké zátoce Bistrina je jedna z největších chovných stanic ústřic (chorv. dagnje, kamenice) a slávek (mušule, event. školjke) na východním pobřeží Jadranu, ve zdejších četných restauracích a konobách je možno prakticky kdykoli ochutnat tyto plody moře, naprosto čerstvé. V podstatě se jedná o zavěšená lana spuštěná na nejpříhodnějších místech do té správné hloubky, tak cca max. 9 metrů, na lanech v pravidelných rozestupech jsou přichyceny ústřice. Do optimální délky rostou dva až tři roky. Pěstují se zde ústřice jedlé, jedná se o původní druh ústřic v evropských mořích. Ročně je jich vyloveno cca 2 miliony kusů. Po roce 1991 se jejich stavy snižovaly a musel být vyhlášen program na záchranu ústřic. Předpokládal, že z původního počtu 1,5 milionu ústřic by výnos mohl stoupnout až ke 30 milionům. To byly úvahy z let 2003-2004.

Jiří Michal 2018 https://www.chorvatsko.cz/