Chorvatsko: Trogir a ostrov ČiovoHistorie Ve 3. stol. př.n.l. založili zde Řekové osadu Tragurion (= osada pod Kozím vrchem), ve 2. stol. před Kr. ji dobyli Římané. Bylo to pro ně významný přístav. Větší rozkvět osady brzdilo sousedství Salon (dnešní Solin u Splitu), hlavního město římské provincie Dalmácie. Po jeho zničení Avary a Slovany v 6. stol. se část utečenců uchýlila do opevněného Trogiru. Nový rozmach proběhl od 9. stol. za chorvatských a uhersko-chorvatských králů, kteří přiznali obci autonomii. Ve vlastnictví města se střídali Byzantinci, Normané i jiné říše. Nakonec ve 13. století připadl království uherskému, ale jen na 100 let. Přes mnohaletý odpor Trogiru se Benátčanům v r. 1420 přece jen podařilo město dobýt a usadit se zde na necelých 400 let. Benátské panství vystřídali nakrátko Francouzi, potom na sto let Rakušané. Od roku 1814. Od roku 1918 je Trogir v chorvatských rukou. Jeho osud v letech dvou světových válek kopíruje dějiny nedalekého Zadaru. Památky Staré jádro z menší části obklopeno zbytkem opevnění z 13. až 16. stol. - hradby s pevností Kamerlengo (kaštel Kamerlengo) a obranná věž sv. Marka (kula svetog Marka), dále Mořská brána (Morska vrata) a Pevninská brána (Kopnena vrata). Cenná, téměř neporušená stará historická část kolem katedrály vznikala ve 13. až 15. stol. Zachovaná středověká dispozice. Právem bývá Trogir nazýván městem-muzeem. Hlavní památka je románská katedrála sv. Vavřince (Sveti Lovre), trojlodní bazilika ze 13. stol., dokončená goticky. Její nejcennější části:
|