Biograd na moru

Město a přístav v Severní Dalmácii (5,5 tis. obyv.), 28 km jihovýchodně od Zadaru. Tradiční, velmi pěkně upravené letovisko s bohatou vegetací. Rozkládá se na poloostrůvku mezi zálivy Bošana a Soline a na pevnině. Před Biogradem ostrůvky Planac a Sveta Katarina (s majákem). Trajekt do Tkonu na ostrov Pašman. Biograd je východisko lodních výletů do národního parku Kornati.

Původně liburnská (ilyrská) osada Blandone. V raném středověku se nazývala Alba Civitas, tj. Bílé město, odtud tedy Biograd. V 11. stol. byla sídlem chorvatských králů, od pol. 11. stol. též biskupské sídlo. V r. 1102 zde byl uherský král Koloman korunován na chorvatského krále. Krátce nato město zničeno Benátčany. Znovu je vybudovali lidé z vnitrozemí, kteří sem utekli před Turky, v pozdějších válkách s Turky bylo opětovně poničeno.

Dochovaly se velmi skromné zbytky původních hradeb a někdejší katedrály a starochorvatské hroby. Farní barokní kostel sv. Anastázie (Sveta Anastazija) pochází z poloviny 18. stol. Mimo město se nacházejí zříceniny kostelíku sv. Rocha (Sveti Rok) a sv. Antonína (Sveti Antun).