Teprve v roce 1324 stála katedrála opět v plném lesku. Ke katedrále také patří samostatná zvonice, která stojí za její apsidou (tedy za zadní stranou). Je to štíhlá vysoká věž, která bývá fotografována společně se sousedním kostelem sv. Donáta a dokonale kontrastuje s jeho masivní předrománskou architekturou. Přízemí a první patro zvonice pochází z 15. století, horní patra pak z 19. století. Na tento nejkrásnější vyhlídkový bod města rozhodně stojí za to vyšlapat (vchod je přímo ve zvonici). Shora se otevírá pohled na celé město – na pravoúhlou síť ulic starého města, na římské fórum, kostely, blízký přístav i nové čtvrti města; je vidět protilehlý ostrov Ugljan i další ostrovy a na druhé straně, ve vnitrozemí se rýsují vrcholky Velebitu.

V ulici B. Krnarutića je další cenný románský kostel - sv. Chrysogona (Sveti Krševan) z 12. stol., v exteriéru obzvlášť dekorativní. Svatý Chrysogonos, římský rytíř, byl za Diokleciána umučen pro víru. Byl sťat v Aquilei, odkud bylo jeho tělo přeneseno do Zadaru, kde byl uctíván a kde se stal patronem města. Se sochou sv. Chrysogona se může návštěvník Zadaru často setkat na veřejných místech města - bývá znázorňován jako rytíř na koni v brnění, v ruce drží kříž nebo prapor s křížem a kopí. Monumentální trojlodní románská bazilika byla součástí mužského benediktinského kláštera a představuje jedno z vrcholných děl románské architektury v Dalmácii. Její nejpůsobivější částí je vnější strana tří apsid, tvořících její závěr. Interiér baziliky skrývá zbytky fresek ze 13. a 14. století nad hlavní apsidou, v levé boční apsidě a na štítu, dále antické sloupy s korintskými hlavicemi v lodi, přenesené sem při stavbě kostela ze sousedního římského fóra a v neposlední řadě i barokní hlavní oltář ze začátku 18. století s mramorovými sochami zmíněných čtyř zadarských patronů. Oltář byl postaven z příspěvků místních občanů jako poděkování za záchranu při velké morové epidemii v 17. století. Před oltářem jsou uschovány ostatky sv. Chrysogona ze 3. století.

Významnou památkou je františkánský klášter s kostelem sv. Františka (Sveti Franje) ze 13. stol. Při kostele je bohatá klenotnice s četnými cennými exponáty (originál Palmy ml., románské malované Ukřižování, četné inkunábule aj.). Krásná je renesanční křížová chodba kláštera. V blízkém kostele sv. Eliáše (Sv. Ilija) stojí za vidění sbírka ikon z 16. - 18. stol.