| Datum |
historie dnešního území ITÁLIE |
historie dnešního území Česka |
| |
OSIDLOVÁNÍ ITALSKÉHO POLOOSTROVA |
|
| 2000 př.Kr. |
|
|
2 tis.
|
* terramarní kultura (terra marna = tučná země), kultura střední a
mladší doby bronzové v severní Itálii - určitý typ opevněných osad
|
19.-16. stol. unětická kultura: opevněná sídliště, bronzová
metalurgie využívala patrně krušnohorský cín, ovlivnila i severní a západní Evropu |
12. - 10. stol.
|
* příchod italický kmenů (indoevropské kmeny v Itálii) - patřili k
nim Latinové, Oskové, Samnité, Volskové, Umbrové, Sabinové aj. Žili pod vlivem Řeků
a Etrusků.
|
mohylová kultura v oblasti Podunají a Karpatské kotlině, zemědělská
kultura s rozvinutou bronzovou výrobou (mohyly zakrývaly hroby) |
| 1000 př.Kr. |
|
|
9. - 8. stol.
9. - 7. stol.
|
* villanovská kultura = kultura rozvíjející se v severní a střední
Itálii, typ urny této kultury má obdoby v Karpatské kotlině, za nositele je pokládáno
indoevropské obyvatelstvo, z něhož vzešly italické kmeny. Staršího původu byli
Ligurové, Venetové, Japygové, Sardové, Korsové a Sikani. Villanovská kultury měla
vliv na rozvoj Etrusků.
* invaze obyvatel z egejské oblasti - jónské a tyrhénské břehy Itálie osidlují řečtí
kolonisté - podíleli se formování a vývoji Etrusků v rámci villanovské kultury |
|
| |
ETRUSKOVÉ + ŘÍMSKÉ KRÁLOVSTVÍ |
|
| 8. - 6. stol. |
* významnou úlohu v dějinách Itálie hrají Etruskové |
|
8. stol.
r. 753
|
* založena první řecká města v jižní Itálii a na Sicílii:
Syrakusy, Tarent
* měl být založen Řím (podle vykopávek bylo místo dnešního Říma osídleno již v
10. stol. př. Kr.):
- podle zápisu řeckých historiků z 5. stol. př. Kr. založil Řím a další města na
italském pobřeží řecký hrdina Aeneas, který uprchl do Itálie po dobytí Tróje
(1182 př. Kr.)
- římská legenda z 2. stol. př. Kr. praví, že Řím založili bratři Romulus a
Remus, které našla vlčice pohozené na břehu řeky Tibery
- jednotící verze tvrdí, že Aeneas v oblasti Latia založil město Lavinium. Jeho syn
založil město Alba Longa, kde jeho potomci vládli 400 let (tedy cca do doby kolem r.
753). Romulus a Remus byli potomci jednoho z králů Alby. |
8.-5. stol. mohylová halštatská kultura podle ovlivňuje značnou část
Evropy, jejími tvůrci byly pravděpodobně Keltové (doba železná)
|
8. - 7. stol.
|
* formuje se dominantní aristokracie a z vesnic na vrcholcích kopců se
stávají středisková sídliště v řadě případů uměle chráněna
* království kolem Říma údajně vládli dvě komunity: latinského a sabinského původu,
král Ancus Marcius (Sabin), rozšířil římské území až k moři a založil Ostii |
|
7. - 6. stol.
|
* ke konci 7. stol. nahrazují chatrče kamenné stavby, začínají se
stavět chrámy, veřejné budovy a svatyně
* Tarquinius I. (616-579), Etrusk, změnil podobu občanského Říma, etruská civilizace
ovlivňovala život Římanů, Řím byl již údajně hlavním městem Latia (celkem
historici mluví o sedmi historických králích) |
|
6. stol.
580
575 - 470
523, 473 |
* rozkvět etruských městských států: Caere (dnešní Cervitia),
Tarquinia, Veje aj. - expanze Etrusků do Kampanie a severní Itálie, ovládali i Latium s
Římem
* založeno kartaginské panství na Sicílii
* vláda etruských Tarquiniů v Římě
* porážky Etrusků Řeky přispěly k osamostatnění Říma |
|
| |
VZNIK REPUBLIKY - RANNÉ OBDOBÍ |
|
509
|
* skupina aristokracie svrhla posledního krále a založila republiku (královská
vláda měla údajně lidový a antiaristokratický charakter), aristokracie se stala vládnoucí
třídou. Byla zavedena vláda dvou konsulů, kteří byli voleni Senátem - konsulové byli
výkonní úředníci
|
laténské období v mladší době železné (naleziště La Téne ve Švýcarsku),
je spojováno s výskytem Keltů v Evropě, z oblasti horního Rýna a Podunají
expandovali po celé Evropě a dokonce do Malé Asie, přišli do styku i s vyspělými
antickými kulturami. |
6. - 5. stol.
499
|
* boje Římanů se Sabiny a především Volsky
* Řím vyhrál bitvu u jezera Regillus nad ostatními latinskými městy a byla uzavřena mírová
smlouva, stala se základem moci latinské ligy, v níž měli Římané vedoucí úlohu |
|
| 451 |
* vydání 12 "tabulí" zákonů - staly se základem římského
práva |
|
405 - 396
|
* válka Říma s etruským městem Veje, to ale neznamenalo, že by Římané
a Etruskové spolu dál nespolupracovali, r. 396 byly Veje zničeny |
|
| 400 |
* keltské kmeny pronikly přes Alpy, zabraly Galii a ovládli severní
etruská města |
|
| |
ŘÍM DOBÝVÁ ITÁLII |
|
4. - 3. stol.
|
* začíná tzv. klasické období římských dějin, Římané konsolidují
územní zisky po bitvě v r. 340 a následuje řada výbojů proti bývalým spojencům -
Samnitům, ale také proti Etruskům a Umbrům a dalším kmenům v centrální části Itálie
* na počátku 3. stol. začínají střety s některými řeckými městy, když jiná jsou
spojenci Říma - válka proti řeckému královi Pyrrhovi |
historicky prvními zaznamenanými obyvateli našeho území byl keltský
kmen Bojů, který se objevuje na našem území před polovinou 4. stol.
|
| 386 |
* vpád Keltů do střední Iitálie a vyplenění Říma |
|
353
340
303
295, 283
272
264 - 146
|
* počátek územní expanze Říma
* Římané spolu se Samnity porazili v důležité bitvě další italické i neitalické
kmeny
* Římané porážejí spolek etruských měst
* Římané porážejí společné vojsko Keltů a Etrusků
* Římané dobyli řecký Tarent, jeho pád znamenal konec nezávislosti Itálie - celý
poloostrov byl nyní kontrolován Římany
* začátek punských válek s Kartágem, 218 překročil Hannibal Alpy, r. 146 bylo Kartágo
(založené 814) zpustošeno |
|
2. - 1. stol.
175
pol. 1. stol. |
* pokračování expanze římské říše, která zahrnovala celé Středomoří
a evropské území k Rýnu a Dunaji
* dobyta severní Itálie, kde Řím vyhrál nad galskými a ligurskými kmeny, dobyvačná
politika se vedla dále ve Španělsku a na ostrovech
* počátky krize republiky: růst moci vojenských vůdců, korupce vládnoucí nobility |
|
1. stol.
106 - 43
91 - 89
82 - 80
73 - 71
70 - 19
60
49 - 45
49
43
43 - 17 n. l.
31, 30
|
* století ničivých vražedných bojů o moc nad vládou říše
* Cicero
* spojenecká (marsická) válka proti Římu
* L.Cornelisu Sulla: pokus vyléčit republiku během II. občanské války, stal se
bezohledným diktátorem
* povstání otroků pod vedením Spartaka
* Vergilius
* I. triumvirát mezi Pompeiem, Crassem a Caesarem
* občanská válka: vláda z rukou oligarchie přechází do rukou jednotlivých vládců,
které podporovala jejich vlastní armády
* Caesar překročil Rubikon a zmocnil se Říma, stal se fakticky neomezeným vládcem, r.
44 zavražděn
* II .triumvirát mezi Octavianem, Antoniem a Lepidem: pokračují boje o moc
* Ovidius
* sebevražda Antonia a Kleopatry, Octavianus připojil Egypt k říši a získává
neomezenou moc |
rozkvět keltské společnosti byl zastaven v 1. stol. př. Kr. útoky germánských
kmenů ze severu, spolu s expanzí Římanů směrem k Dunaji a porážkou Keltů od Dáků
končí keltská moc ve střední Evropě.
|
| |
KONEC REPUBLIKY - VZESTUP ŘÍŠE |
|
| 27 |
* Oktavián prohlášen Augustem (tj. Vznešeným) - nastolení principátu,
císařství |
|
| rok 0 |
|
|
1. stol. n.l.
46
64
66 - 73
79
98 - 117 |
* pronikání orientálních kultů a křesťanství, růst vlivu magických
kultů a astrologie
* připojení Trácie k říši
* požár Říma za vlády Neronovy
* povstání v Judeji
* výbuch Vesuvu zničil Pompeje, Herculaneum a Stabii
* vláda císaře Traiana |
Germánské osídlení území nebylo jednotné, většinu obývali
Markomani, Moravu Kvádové. Podle historických pramenů přivedl Markomany do Čech
Marobud, který prožil mládí v Římě.
|
2. - 3. stol.
107
114 - 117
117 - 138
161 - 180
166 - 180 |
* expanze křesťanské církve
* vznik provincie Dákie
* války s Parthy
* vláda císaře Hadriana
* vláda císaře Marca Aurelia
* markomanské (Germáni) války s Římem |
koncem 1. stol. přistoupili Římané k zesílení středodunajské
hranice (limes) a některé opěrné body předsunuli hluboko do vnitrozemí. Někdy kolem
r. 114 byl založen římský kastel (opevněný tábor) u Mušova na Moravě.
|
| |
ÚPADEK A ZÁNIK ŘÍŠE |
|
3. stol.
250
270 - 275
284 - 305
|
* období anarchie, prohlubuje se hospodářská a politická krize říše,
Itálie ztratila vedoucí postavení, sílí tlak germánských kmenů a odpor provincií
proti centrální vládě
* hlavními císařskými městy se stávají města v pohraničí, kde císařové musí trávit
čas kvůli válkám (např. Trevír, Serdica-Sofia), centrum říše se posouvá na sever
* velké pronásledování křesťanů za vlády Deciovy a Diocletianovy
* vláda císaře Aureliana
* vláda císaře Diocletiana, rozdělil říši a dosadil vedle sebe spolucísaře
pro západní část říše, omezil vliv senátu ve prospěch císařského úřadu, význam
Říma upadá |
|
4. stol.
306 - 337
313
330
354 - 430
361 - 363
364/5
376
378
379 - 395
|
* římský svět přijal křesťanství (hl. centrální a východní část)
a rozdělil se
* vláda císaře Konstantina I. Velikého, r. 324 se stal opět jediným vládcem:
- spolupodílel se povolení křesťanství, jehož šíření podporoval, vznik asketických
hnutí
- založil Nový Řím - Konstantinopol se stala novým sídlem říše
* Augustin, A.A., tzv. učitel křesťanské církve, jehož učení hrálo roli při boji
papežů s císaři ve středověku
* vláda císaře Iuliana, snažil se o reformaci pohanského kněžstva
* moc rozdělena opět mezi dva císaře (pravděpodobné rozdělení říše na východní
a západní část)
* císař Valens souhlasil s vpuštěním Visigótů do říše, o dva roky později Vizigóti
u Adrianopole zničili římská vojska
* vláda Theodosia I., usadil se v Miláně, po jeho smrti byla římská říše
definitivně rozdělena: hlavním městem západořímského císařství se staly Milán
(posléze Ravenna), východní Konstantinopol |
|
5. stol.
410
420, 429
451
455
476
|
* Řím centrem velkého rozvoje kultury a literatury a stavby bazilik, město
si činí nárok stát se křesťanskou metropolí říše, sídlem říše je ale kvůli
bezpečnosti Ravenna
* dobytí Říma Vizigóty (Alarichem), doba vládní nestability
* vpád Vandalů do Hispánie, vpád Vandalů do Afriky
* Chalkédonský koncil - spory o svrchovanost církevních stolců v Římě a
Konstantinopoli - nejednotnost církve
* Řím vypálen Vandaly
* zánik západořímské říše - Germáni sesadili posledního římského císaře
Romula Augusta, Odovaker (z kmene germánských Skirů) vládl jako král v Itálii z
Ravenny |
ústup Ostrogótů a Vizigótů před Huny z černomořské oblasti uvedl
do pohybu další kmeny - začíná doba stěhování národů (stěhují se také
germánské kmeny Burgundů, Svébů, Langobardů aj.) |
| |
VLÁDA GERMÁNŮ A BYZANTSKÉHO PAPEŽSTVÍ |
|
| 484 - 519 |
* roztržka mezi papežstvím a východořísmkou říší |
|
493 - 553
498
|
* říše Ostrogótů - založil ji Theodorich Veliký (zemřel
526): byla udržena kontinuita římských institucí a katolické církve, senátorský život
v Římě pokračoval
* franský král Chlodvík přijímá křest a do služeb přijímá "trosky" bývalého
provinciálního aparátu Římské říše |
|
525 - 711
535 - 553
533, 554
|
* období úpadku papežství v Římě, vliv přebírá byzantské papežství
* války císaře Justiniána I. s Ostrogóty
* poloostrov pod nadvládou Byzance, Itálii dobyli byzantští vůdci Belisario a Narses,
zatímco sídelní město Byzance Ravenna sílí, Řím a Itálie chudne a upadá |
pol. 6. stol. - přicházejí noví kolonisté - Slované
|
566, 568 - 774
(751)
|
* ničivý vpád Langobardů a vznik Langobardského království v
severní Itálii (Byzanc si udržela Istrii, okolí ravenny, římské a neapolské vévodství,
Sicílii, Apulii a Kalábrii
* teprve dobytí Ravenny Langobardy, v podstatě sídla Byzance v Itálii, ukončilo nadvládu
východní části říše v severní Itálii |
Langobardi opouštějí střední Evropu a vydávají se na jih do Itálie,
na území Čech se posouvají z Podunají a ze severu slovanské kmeny
|
590 - 604
|
* pontifikát Řehoře I. (zvaný Veliký): byl římský patricij,
který zahájil obrácení barbarského Západu na víru a v podstatě i výstavbu středověké
církve - do vlády církve vnesl kolonizátorský duch města Říma (dílo dokončeno
korunovací Karla Velikého r. 800) |
620 - Sámova říše
631 - Sámova slovanská vojska porazila franského krále Dagoberta u Vogastisburku |
753
754
|
* spojení papeže Štěpána II. s franskou říší Karlovců - konec
byzantské svrchovanosti nad papežským Římem
* Pipinova donace - vznik církevního státu, který zahrnoval Řím a území exarchátu
ravennského (exarchát = území dobyté Byzancí). Byl tím položen základ vzniku papežského
státu
* porážka Langobardů Franky |
|
| |
OBNOVENÍ ŘÍŠE (CHRISTIANIZACE) |
|
773 - 774
|
* Itálie součástí francké říše, když Karel Veliký vyvrátil
říši Langobardů s centrem v Pávii, langobardské království bylo připojeno k franské
říši |
|
9. - 10. stol.
|
* vzestup námořních městských republik: Amalfi, Gaeta, Pisa, Janov,
Neapol, Benátky
|
česká kotlina byla rozdělena na tři kmenová uskupení: s centry ve středních,
severozápadních a východních Čechách (např. Lučané na Žatecku, Pšované na Mělnicku,
Zličané na Kouřimsku, Doudlebové v jižních Čechách). |
800
|
* Karel Veliký korunován císařem - od této chvíle představa křesťanského
Říma splývá s představou říšského Říma a tím se rodí mýtus římské
republiky. Obnovení říše: byla dovršena rekonstrukce Západu podle antických a křesťanských
vzorů se symbolickým centrem ve "věčném městě". Společenská struktura a
události se staly vzorem pro další středověk: korunovace císaře v Římě papežem,
nadřazenost obou nad latinským Západem, funkce Římské říše jako ochránkyně a šiřitelky
křesťanství |
805 - Karel Veliký se bez úspěchu snažil dobýt hradiště Canburg (zřejmě
Kanina - Hradsko u Kokořína), přesto včlenil Čechy mezi území závislá na Říši
|
843
|
* dělení karlovské říše, poloostrov připadl do středního údělu císaři Lotharovi
I.
* boj o jednotný křesťanský západ pokračuje |
817 - král Ludvík II. Němec, zakladatel východofranské říše
obdržel Bavorsko, Korutany a do sféry vlivu Čechy a Avary
830 - předáci Velkomoravské říše (Mojmír I.) přijali křest
845 - čeští vévodové přijali v Řezně křest |
858 - 867
867 |
* papež Mikuláš I. vystoupil s programem papežského universalismu
* rozkol mezi východní a západní církví |
863 - příchod Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Moravu |
870
881 - 887
899 |
* konec vlády králů z rodu Karlovců
* císařský titul přenesen na vládce východofranské říše - Karel III. Tlustý
* italské království nestabilní kvůli nájezdům Maďarů, Normanů, Arabů |
nástup Přemyslovců v Čechách
|
| |
VZNIK ŘÍMSKO-NĚMECKÉ ŘÍŠE |
|
10. stol.
951 - 952
962 |
* vymření východofranských Karlovců a faktický rozpad této říše
* Ota I. korunován italským (langobardským) králem - konec nestability říše
* Ota I. korunován císařem - vznik římsko-německé říše (zrušena 1806) |
903 - 907 - zánik Velké Moravy
924 - 935 - vláda knížete Václava - na pražském hradě založil kostel sv. Víta |
991 - 1002
996 - 1002 |
* rozkvět Benátek, vláda dóžete Petra Orseola
* Řím centrem říše Oty III. |
dokončen proces christianizace biskupem Vojtěchem |
| 1000 n. l. |
|
|
1002 - 1024
1016
1024 - 1039
1039 - 1054 |
* Jindřich II. císařem
* příchod Normanů do jižní Itálie
* Konrad II. císařem - uskutečněno volné spojení Itálie s Německem a Burgundskem,
které tvořilo vnější podobu římsko německé říše ve středověku
* Jindřich III. císařem - vrchol moci středověkého císařství |
* 10. - 12. stol. boje o knížecí stolec (období seniorátu - nástupnictví
nejstaršího z rodu) - Přemyslovci
* české knížectví se stává součástí románské kultury |
| |
ZÁPAS O INVESTITURU, KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY |
|
1054
|
* definitivní oddělení římské (západní) a řecké (východní)
církve, v Římě klesá řecký vliv, byzantská nadvláda se nejdéle zachovala do
půli 11. století zejména na jihu Itálie (tzv. Velké schizma, např. rozdílné názory
na celibát) |
|
| 1054 - 1086 |
* Jindřich IV. císařem, r. 1078 se pokořil v Canosse |
|
1059
|
* lateránský synod zavedl volbu papeže kardinály - dokončená
reforma církve, která se stala jednotná a centralizovaná - Řím se stal centrem
Respublicae christianorum
|
|
| 1072 |
* Normani se stali pány Sicílie |
|
1075 - 1076
|
* pontifikát Řehoře VII. vyhlásil primát papeže nad císařem - začátek
zápasu o investituru = obřad odevzdání berly a prstenu: znamenal uvedení do
biskupského úřadu. Císař jej vykonával ze své světsko-duchovní autority, s jeho
souhlasem měl nastupovat i papež. Církev naproti tomu požadovala právo kanonické volby
a nadřazenost papeže vůči císaři. |
1085 - kníže Vratislav II. získal za pomoc českých vojsk od císaře
Jindřicha IV. hodnost "krále českého a polského"
|
| 1096 - 1099 |
* I. křížová výprava |
|
| 12. stol. |
* vznik cechů v italských městech |
|
| 1115 |
* vznik městských republik v Mantově a Modeně, předtím již
Benátky |
1125 - Kosmova kronika česká |
1122
|
* konec boje o investituru (konkordát wormský, konkordát = dohoda mezi
světskou a církevní mocí), uznána kanonická (církevní) volba biskupů |
|
| 1147 - 1149 |
* II. křížová výprava |
|
1157
1159 - 1190
1163 - 1167
1167
1183 |
* začátek bojů mezi papeži a Štaufy, kteří rozvinuli velkorysou
imperiální politiku a smysl císařství vyjadřoval nový název Svatá říše římská
* Fridrich I. Barbarossa císařem - vyhlásil svrchovanost císaře nad italskými městy,
což vedlo k vzájemnému střetu
* ustavení Veronské ligy
* ustavení Lombardské ligy svobodných měst - výsledkem je uhájení samostatnosti městských
komun
* císař uznal práva a územní moc severoitalských měst |
1158 - kníže Vladislav II obdržel od Barbarossy královský titul (král
Vladislav I.) za pomoc v boji o Miláno
|
| 1182 - 1226 |
* sv. František z Assisi |
|
| 1189 - 1192 |
* III. křížová výprava |
|
| 1190 - 1197 |
* Jindřich VI. císařem |
|
| 1194 |
* Štaufové zdědili království sicilské |
|
1198 - 1216
1202 - 1204
|
* pontifikát Inocence III.
* IV. křížová výprava - této výpravy využila benátská republika k rozbití
byzantské říše |
|
1212 - 1250
1215
1228 - 1229 |
* Fridrich II. císařem
* IV. lateránský koncil - výrazné upevnění církevní moci
* V. křížová výprava |
* 1197 - 1230 vláda Přemysla I. Otakara
* 1212 - obnovení královské hodnosti pro Čechy - Zlatá bula sicilská |
| |
ROZPAD CÍSAŘSKÉ MOCI V ITÁLII |
|
1239
1248 - 1254 |
* boj Štaufů s papeži, po pádu Šuafů v polovině stol. dochází k
faktickému rozpad císařské moci v Itálii, císařové přestávají zasahovat do
politiky, moc nezískává ale ani papež. Boj mezi sebou vedou dál strany guelfů (stoupenci
papežství) a ghibellinů (stoupenci císařství).
* VI. křížová výprava |
* 13. stol. - Čechy se zapojují do evropské kultury ve středoevropském
rámci, stabilizuje se královská moc, vznikají města
* 1230 - 1253 vláda Václava I.
|
1265 - 1321
1266 - 1285 |
* Dante Alighieri (v jeho básních nalezl odezvu i osud železného
a zlatého českého krále Přemysla II.)
* Karel I. z Anjou - počátek vlády dynastie Anjou v království obojí Sicílie |
* 1253 - 1278 vláda Přemysla II. Otakara (po matce Štaufovec)
* zakládání královských měst |
1266 - 1337
1270
|
* Giotto
* VII. křížová výprava
|
* 1278 - 1305 vláda Václava II.
* 1290 boj se Závišem z Falkenštejna
* 1300 získal polskou korunu
* objev stříbra u Kutné Hory - ražba pražských grošů |
XIII.-XIV.
XIV. stol.
|
* boje mezi jednotlivými republikami a rody, především Janovem a Benátkami
(1350-53)
* boj o moc mezi předními rody v městech (milánští Viscontiové, florentinský rod
Medici) |
XIV. stol. - Čechy se vyrovnávají běžné úrovni západní Evropy |
1311 - 1313
1304 - 1374
1309 - 1378
1313 - 1375
|
* italské tažení římského krále Jindřicha VII. Lucemburského
* Francesco Petrarca
* papežové přesídlili do Avignonu
* Giovanni Boccaccio
|
* 1305 - 1306 vláda Václava III. - Přemyslovci vymřeli po meči
* 1306 - 1307 vláda Rudolfa Habsburského
* 1307 - 1310 vláda Jindřicha Korutanského |
1321
|
* založení univerzity ve Florencii (38 - Pisa, 61 - Pavia)
|
* 1310 - 1346 vláda Jana Lucemburského
* připojil k zemi Chebsko, Slezsko a Horní Lužici
* 1331 - 1333 signorie Jana Lucemburského v severní Itálii |
1347
1348
|
* povstání v Římě a vyhlášení vlády lidi - Cola di Rienzo (společně
s Petrarcou vyzvali Karla ke sjednocení roztříštění Itálie)
* morová epidemie zasáhla postupně celý poloostrov: Měla přímý na růst
zbožnosti, protože černá smrt byla považována za trest boží. Důraz na vnitřní,
opravdovou zbožnost lze pozorovat v celé Evropě. Viníkem je označen rozmařilý život
kléru, objevují se hlasy žádající církevní reformu. Evropou se šíří kacířství.
|
1333 - 1378 vláda Karla IV. Lucemburského (za života otce jako
markrabě moravský, králem 1346)
1344 - povýšení pražského biskupství na arcibiskupství
1346 - Karel IV. zvolen římským císařem
1348 - právní vznik zemí Koruny české a též založena Pražská universita |
| |
RENESANCE, VLÁDA MĚSTSKÝCH REPUBLIK |
|
| XV. stol. |
* počátek renesance
* mocenský vzestup Florencie, od r. 1434 vládne v městě rod Medici |
|
1378 - 1417
1414 - 1418 |
* tzv. velké papežské schizma (rozštěpení papežského úřadu
- vzdoropapež sídlil v Avignonu)
* koncil v Kostnici, r. 1415 upálen Jan Hus, r. 1416 Jeroným Pražský |
* 1378 - 1419 vláda Václava IV. Lucemburského
* 1380 - zasáhla Čechy epidemie moru, která uvrhla zemi do těžké ekonomické a
populační deprese (další údery v letech 1390, 1403-6, 1414-15)
* 1402 začíná Jan Hus kázat v Betlémské kapli, Češi prosazují přijímání
pod obojí způsobou - "před Bohem jsou si všichni rovni"
* 1419 - 1436 husitská revoluce |
1435
1452 - 1519
1469 - 1527
1475 - 1564 |
* Aragonci ovládli neapolské království a spojili je se Sicílií
* Leonardo da Vinci
* Niccolo Machiavelli
* Michelangelo Buonaroti |
* 1434 - bitva u Lipan
* 1436 - vyhlášena kompaktáta - povoleno přijímání z kalicha, Zikmund Lucemburský
se ujímá vlády v českých zemích (r. 1437 umírá)
* 1437 - 1439 vláda Albrechta Habsburského
* 1453 - 1457 vláda Ladislava Pohrobka
* 1458 - 1471 vláda Jiřího z Poděbrad - český trůn se stal svobodně volitelným
* 1471 - 1516 vláda Vladislava II. Jagellovského |
1492
1494 - 1159 |
* Kryštof Kolumbus: objevení Ameriky
* války mezi Francií a Španělskem o Milánsko a Neapolsko |
1485 - 1620 období Českého stavovského státu |
| 1503 - 1513 |
* pontifikát Julia II. - církevní stát postupně ovládl centrální Itálii |
* 1516 - 1526 vláda Ludvíka Jagellovského |
1529
|
* Mír v Barceloně: mezi papežem a Španělskem, mír v Camrais: mezi
Francií a Španělskem
|
* 1526 - 1564 Ferdinand Habsburský uvolen českým krále, nástup
Habsburků
* 1529 začátek dlouhotrvajících tureckých válek |
| 1548 - 1600 |
* Giordano Bruno |
* 1547 - 1575 stavovský odboj |
| |
BAROKO, ŠPANĚLSKÁ NADVLÁDA |
|
| 1559 |
* konec válek o Itálii a potvrzení španělské hegemonie na
poloostrově |
|
1564 - 1642
|
* Galileo Galilei
|
* 1564 - 1576 vláda Maxmiliána II.
* 1575 vyhlášena Česká konfese, nové vyznání víry |
| XVI. stol. |
* zrození baroka |
|
1568
|
* zrození baroka: stavba chrámu Il Gesú v Římě
|
* 1576 - 1611 vláda Rudolfa II.
* 1583 přenesení sídla z Vídně do Prahy |
| 1582 |
* zavedení gregoriánského kalendáře |
|
XVII. stol.
|
* protišpanělská povstání v jižní části Itálie
|
* 1611 - 1619 vláda Matyáše
* 1618 pražská defenestrace - začátek stavovského povstání
* 1619 - 1620 vláda Friedricha Falckého, 1620 bitva na Bílé hoře, začátek vlády
Ferdinanda II. (1620 - 1637) a 30leté války
* 1624 - zesílení rekatolizace, nekatoličtí duchovní museli odejít ze země |
| |
VLÁDA HABSBURKŮ A BOJ ZA OSVOBOZENÍ |
|
1701 - 1714
1713
1713 - 1740
1748
|
* války o španělské dědictví po vymření španělské větve
Habsburků
* Utrechtský mír: Rakousko přebralo od Španělska roli arbitra na poloostrově
* Karel VI. - počátek vlády dynastie rakouských Habsburků v Miláně
* Cášský mír definitivně stvrdil dominantní postavení Rakouska na poloostrově, Sicilie
a Neapol byla postoupena španělským Bourbonů
|
* 1637 - 1646 vláda Ferdinanda III.
* 1646 - 1654 vláda Ferdinanda IV.
* 1648 - Švédové v Praze
* 1654 - 1657 vláda Ferdinanda III.
* 1657 - 1705 vláda Leopolda I. (robotní patent, legalizoval nevolnictví)
* 1670 - v emigraci umírá J.A.Komenský
* střední Evropu ohrožují turecká vojska - 1683 u Vídně Turci definitivně prohráli
* 1705 - 1711 vláda Josefa I.
* 1711 - 1740 vláda Karla VI.
* 1740 - 1780 vláda Marie Terezie
* 1741 - 1763 války o dědictví rakouské - slezské války
* 1774 - 1775 velké nevolnické povstání, vydán robotní patent, zákaz mučení při
hrdelních procesech
* 1780 - 1790 vláda Josefa II. vydal toleranční patent a zrušil nevolnictví
* 1789 - V.M.Kramerius začíná vydávat první české noviny
* 1790 - 1792 vláda Leopolda II. |
1796 - 1798
1798
1802 |
* první italské tažení Napoleona Bonaparta, vytváření nových
republik na území Itálie
* Francouzi ovládli papežský stát, vznik Římské republiky
* vyhlášení Italské republiky, anexe velké části území Francií |
* 1792 - 1835 vláda Františka II.
|
1807 - 1882
1808 - 1815
|
* Giuseppe Garibaldi
* tajné organizace karbonářů zahájily boj za osvobození z cizí nadvlády a
sjednocení Itálie |
* 1805 zavedena povinná školní docházka |
1814 - 15
1820 - 21
|
* Vídeňský kongres - restaurace rakouské a španělské moci
* neúspěšná revoluční hnutí proti cizí nadvládě
|
* 1831 - založeno Národní muzeum
* 1835 - 1848 vláda Ferdinanda V. |
1848 - 49
1849
1859
1860
1861
|
* revoluce v Itálii spojená s bojem Sardinského království za
sjednocení země proti Rakousku - skončila porážkou
* Garibaldi vyhlásil Římskou republiku
* II. válka za nezávislost, společná vojska Sardinie a Piemontu s pomocí Francie
porazilo rakouská vojska
* Garibaldi se vyloďuje na Sicilii - revoluce svrhla Bourbony
* celoitalský sněm v Turíně prohlásil sardinského krále Viktora Emanuela italským
králem, začínající boje s Rakouskem |
* 1848 povstání v Praze
* 1848 - zrušeno poddanství
* 1848 - 1918 vláda Františka Josefa II.
* 1851 - 1855 K.H.Borovský ve vyhnanství
* 1866 - válka Rakouska s Pruskem |
| |
VZNIK ITALSKÉHO STÁTU |
|
1870
1871 |
* vstupem italských jednotek do Říma bylo dokončeno sjednocení země
- zánik církevního státu
* Řím vyhlášen hlavním městem, papež si zachoval suverénní postavení ve Vatikánu |
* 1878 - ustavující sjezd Českoslovanské soc. dem. strany v Břevnově
|
1882
|
* uzavřen Trojspolek (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) a první koloniální
výboje v Africe
|
* 1883 otevřeno Národní divadlo
* 1897 vyšlo 1. číslo Práva lidu
* 1900 ustavující sjezd Českoslovanské strany lidové (realisté) v čele s
T.G.Masarykem |
1915
|
* Itálie vyhlásila válku ústředním mocnostem
|
* 1905 generální stávka - boj za všeobecné hlasovací právo
* 1914 - I. světová válka
* 1916 - 1918 Karel I. českým králem
* 1918 vyhlášena samostatnost |
1922
1925 - 26 |
* Mussollini se stává předsedou vlády
* nastolení korporativního fašismu |
|
| 1935 - 36 |
* italsko-habešská válka, Osa Berlín-Řím |
|
| 1940 |
* vstup do války po boku Německa a Japonska |
* 1939 protektorát, německá fašistická vláda |
1943
|
* vylodění spojenců na Sicílii, Mussollini sesazen, Itálie podepsala
kapitulaci, německá vojska nastolila okupační režim |
|
| 1946 |
* vyhlášena republika v lidovém referendu |
|
| 1949 |
* vstup do NATO |
* 1948 komunistická diktatura |
| |
|
* 1989 obnovena demokracie
* 1999 vstup do NATO |
| 2000 n. l. |
|
|