| Aukštaitija |
Přírodní vnitrozemská rezervace, v podstatě zalesněná jezerní
oblast. |
| Kaunas |
Přechodně hlavním městem
(v letech 1919-1940). Je spojen vodní cestou s mořem. |
| Kernave (UNESCO) |
Archeologická lokalita Kernave svědčí o tom, že toto území je obydleno po dobu asi 10 000 let.
Zahrnuje celý komplex archeologických vykopávek zahrnujících město Kernave, několik pevností, neopevněná lidská sídliště, pohřebiště a další objekty postavené od doby paleolitu až po středověk. |
| Klaipeda |
Třetí největší město Litevské republiky stojí pri úžine spojující Kuršský záliv
s Baltickým mořem. Klaipėda byla vždy strategicky významným místom a i dnes je důležitá
pre ekonomiku krajiny jako jediný nezamrzající mořský přístav. |
| Kuršská
kosa (UNESCO) |
Také Kuronská kosa. Přírodní rezervace umírajících písečných
dun. Též pod názvem Nerija/Neringa NP. |
| Palanga |
Nejpopulárnější litevské přímořské lázně se zhruba deseti
kilometry písečných pláží. |
| Struveho geodetický oblouk (UNESCO) |
Struveho geodetický oblouk je řetězcem triangulačních bodů sahajících
od norského Hammerfestu přes 10 zemí až k Černému moři. Je přes 2 820 km dlouhý a byl vybudován astronomem F. G. W. Struvem v letech 1816-1855. Oblouk představoval první přesné měření dlouhého úseku poledníku, které pomohlo přesně změřit naši planetu a její tvar a obecně přispělo k topografickému mapování. |
| Šiauliai |
Staré město, na které sa poprvé vzpomíná v souvislosti s bitvou o Saule v roce 1236, kky
poprvé litevský král Mindaugas sjednotil místní náčelníky k odporu proti rytířům
Livonského řádu. Místní Vrch křížů je jedním z nejemocionálnějších míst
celé krajiny, kde je víc než 50 tisíc křížů. |
| Trakai |
Vodní hrad, ležící v blízkosti Vilniusu. Byl sídlem litevského knížecího
rodu. |
| Vilnius (UNESCO) |
Hlavní město. Atmosférou a půvabem někomu připomíná
Prahu. |