Maďarsko - historie

Římská říše. Římané za vlády císaře Augusta obsadili celé Zadunají a vytvořili provincii Panonia (12 př. n. l.). Do stejného období se datuje založení významných měst jako Starý Budín, Szombathely, Tác, Szöny atd. Římané vytvořili podél toku Dunaje opevněnou hranici svého impéria, zvanou Limes Romanus. 

Stěhování národů. V době velkého stěhování národů bylo území ovládnuto Visigóty. Římané odcházejí. Územím prošly také germánské národy Vandalů a Langobardů. Po nadvládě Hunů se území Maďarska stává v 6.st.n.l. centrem avarské říše, zasahující na rozlehlá území dnešních sousedních států. V čase panování Karla Velikého patřilo Zadunají k francké říši, ale ve skutečnosti bylo v držení Velkomoravské říše a později slovanského knížete Pribiny.

Příchod Maďarů. Kočovné kmeny Maďarů se na území dnešního Maďarska přistěhovaly koncem 9.st.n.l. pod vedením Arpáda, který zde založil první uherskou dynastii. Maďaři převzali částečně zvyky a jazyk původního slovanského obyvatelstva. Roku 1001 zakládá Štěpán křesťanský uherský stát a stává se jeho prvním králem. Až do roku 1301, kdy vymřel vládnoucí rod Arpádovců, trvá období hospodářského rozmachu a navazování kulturních i obchodních vztahů s cizími zeměmi.

Cizí dynastie a turecké války. Po vymření Arpádovců byl papežským rozhodnutím povolán na trůn uherského státu Karel Robert z rodu Anjouovců. Dějiny Maďarska jsou od 2.poloviny 14. století poznamenány boji proti Turkům. Do čela státu je posléze zvolen Ludvík Habsburský, ale není jednotně uznáván celou uherskou šlechtou. Toho Turci využili a roku 1541 obsadili královský hrad Budín vč. 2/3 území dnešního Maďarska. Nastalo období turecké nadvlády a země byla rozdělena na dvě části: malá západní část země spolu s většinou Slovenska spadala pod Habsburskou monarchii a většina Maďarska spolu s Budínem byla obsazena Turky. Turecká nadvláda trvala 150 let, ale zanechala po sobě velmi málo památek.

Vyhnání Turků, protihabsburský boj. Roku 1686 byli po porážce u Vídně Turci vyhnáni z Budína a roku 1699 byly vyhlášením karlovického míru osvobozeny celé Uhry. Současně se ale rozšiřovala moc Habsburků. To vedlo roku 1703 k povstání, ale roku 1711 byli Maďaři nuceni dohodnout se s Vídní a přijmout těžké podmínky. Majetek vzbouřenecké šlechty byl zkonfiskován a Maďarsko se stalo druhořadou částí habsburské monarchie.

Osvícenský absolutismus, vliv Velké francouzské revoluce. Za vlády habsburských panovníků Marie Terezie (1740-1780) a Josefa II. (1780-1790) došlo k několika reformám, přesto roku 1979 v duchu idejí francouzské revoluce došlo k povstání, které bylo krvavě potlačeno.

Reformní hnutí, revoluce v letech 1848 - 1849. Zprávy o pařížské a vídeňské revoluci vyvolaly roku 1848 revoluci uherskou. Spolek mladých intelektuálů vedených reformátorem Lajosem Kossuthem prosadil u rakouského císaře změny pod hrozbou revoluce (první uherské ministerstvo), ale vídeňská vláda záhy tyto kroky omezovala.

Rakouské - uherské vyrovnání. Po potlačení revoluce byla země začleněna opětovně do habsburské monarchie, němčina se stala úředním jazykem. Tento útlak ovšem narážel na soustavný odpor. Rozhodující obrat přichází po sérii vojenských porážek císařství na všech frontách. Po porážce Rakouska roku 1866 ve válce s Pruskem došlo k rakousko-uherskému vyrovnání. Říše se přetvořila na Rakousko-Uhersko a František Josef I. se dal korunovat na uherského krále. Podle předem daných zásad vyrovnání měla každá země vlastní sněm.

Počátek 20. století. Porážka v I. světové válce vytvořila podmínky pro rozvoj revolučního hnutí inspirovaného děním v Rusku. Roku 1919 byla vyhlášena komunistická Maďarskou republiku rad. Ta zestátnila většinu velkých podniků, velkostatků a bank. Maďarská republika rad padla v roce 1919, a to zejména zásluhou vojenské intervence Malé dohody. Do čela se dostala autoritativní vláda Miklóse Horthyho, která zrušila republikánskou ústavu a země se stala královstvím bez krále. 

2. světová válka. V období průběhu 2.světové války stálo Maďarsko na straně fašistického Německa. Boje na blízké východní frontě měly za následek zničení velké části maďarských vojsk. Stát byl v březnu 1944 obsazen německými vojsky v důsledku sílícího protifašistického odporu. Už koncem tohoto roku vstupuje na území Maďarska sovětská armáda. Osvobození celého Maďarska bylo dovršeno 4.4.1945. 

Období po roce 1945. Dne 1.2.1946 bylo Maďarsko prohlášeno republikou. Taktéž byl přijat zákon o pozemkové reformě a bylo provedeno znárodnění klíčových odvětví průmyslu, dopravy a bankovnictví. Tyto kroky souvisí se vzrůstající mocí komunistů v zemi. Mezinárodní suverenita a hranice Maďarska byly obnoveny pařížskou mírovou smlouvou z 10.2.1947. Maďarská veřejnost ovšem nebyla v podpoře komunistického režimu jednotná. Protikomunistické hnutí vedené I. Nagyem se pokusilo v říjnu 1956 o převrat. Ten byl ale i s pomocí sovětských vojsk krvavě potlačen. K moci se dostala dělnicko-rolnická vláda v čele s J. Kádarem. Madarsko se stává vazalem Sovětského svazu. 

Po roce 1989. V roce 1989 došlo k pádu komunistického režimu podobně jako v okolních státech tehdejšího "východního bloku". V zemi byly obnoveny demokratické pořádky. Maďarsko se stává součástí paktu NATO a členem EU. V politice se prosazují autoritářské tendence a politika země je kritizována ze strany orgánů EU.