Maďarsko - Eger

Eger či Jager (chorvatsky Jegar; slovensky Jáger; turecky Eğri; německy Erlau) je město v Maďarsku mezi pohořími Mátra a Bűkk. Leží na severu země v župě Heves a žije v něm 57 000 obyvatel.


Pohled od minaretu na hrad a minoritský kostel.

V tomto městě se vždycky něco děje nebo pořádá. Jednou jsou to závody automobilových veteránů, jindy zase divadelní představení na letní scéně, hudební večery, hradní hry, středověký trh, degustace vín… Skoro se zdá, jako by si Eger, který je co do počtu historických a kulturních památek bezesporu nejbohatším městem zdejšího regionu, umanul, že nehodlá turisty přitahovat pouze hodnotami, jež už přetrvaly věky. Ovšem třetí nejoblíbenější město v Maďarsku – a zároveň nejnavštěvovanější město svého regionu – dokáže uskutečnit i nemožné: je plné zrychleného tepu života, ale přitom si zachovává atmosféru poklidné maloměstské ospalosti. Je příjemné se bez jakéhokoli spěchu rozhlížet, když člověk jen co noha nohu mine kráčí po promenádě na břehu říčky Eger, zdlouhavě nakukovat do miniaturních řemeslnických dílen schoulených ve stínu křivolakých uliček, ale neméně příjemné je pobíhat v areálu egerského hradu, střeženého bytelnými baštami, od jedné podívané ke druhé, sledovat chvíli lučištníky a chvíli renesanční tance předváděné v dobových kostýmech, v jednom okamžiku se občerstvovat u stánku s vínem a krátce na to už sestupovat do podzemních kasemat. Tam potom, vybídnuti průvodcem, můžeme napínat uši, abychom zaslechli povědomé zvuky, jak se záludný obléhatel snaží zvenčí probourat několik metrů tlustou kamennou zeď. Celé město je svéráznou směsí rozvernosti a vážnosti. V jeho historii má čestné místo slavné vítězství nad dobyvatelskou armádou osmanské říše z roku 1552, kdy zhruba po měsíčním obléhání pouhých tisíc vojáků za vydatné pomoci panen a paní, které se na hrad uchýlily, odrazilo útok osmdesátitisícového tureckého vojska. Dnešní prapravnučky srdnatých egerských žen jsou rovněž ochotny se kdykoli semknout v zájmu ochrany města, která však má v současnosti samozřejmě podobu mírových tvůrčích aktivit.

Na vršku nad městem se vypíná hrad s půdorysem pětiúhelníku, který má pro zemi historický význam. S výstavbou strategicky důležitého hradu bylo započato ve druhé polovině 13. století po nájezdu Tatarů. Na nejstrmější skále na severozápadní straně byla zřízena stará věž, zesílená věžními branami. V průběhu následujících století byla bezpečnost hradu posílena jen nepatrnými změnami. S ohledem na husitské hnutí probíhající v 15. století v Čechách a v horním Maďarsku byl hrad dále opevňován. Novou významnou přestavbu hradu nechal provést hradní kapitán Tamás Varkoch v letech 1542 a 1549. Od něho pochází rozdělení hradu na vnitřní a vnější část. Nechal vystavět bránu Setét, spojující obě části hradu a zdi zpevnit výplněmi.

 Baštami opevněný hrad mohl jako poslední pevnost horního Maďarska vzdorovat pod vedením Istvána Dobó dvacetinásobné turecké přesile vedené Pašou Ali. Hrdinný odpor obránců hradu je od té doby symbolem maďarského patriotismu. Maďarský spisovatel Géza Gárdonyi popsal tento hrdinný boj ve svém románu „Hvězdy Egeru“, (hrob spisovatele nacházející se na pozemku hradu se stal poutním místem). Hradní muzeum Istvána Dobó nalezneme dnes v prostoru obnoveného hradu, v Biskupském paláci ze 14.-15. století, restaurované, se zachovanými středověkými detaily.

Eger po staletí byl a dodnes je jedním z center církevního života. Od roku 1804 tu sídlí arcibiskup a zdejší bazilika je třetím největším chrámem v Maďarsku. Minoritský kostel v Egeru patří k nejkrásnějším dílům barokní architektury, zatímco řeckokatolický kostel s nádherně vyřezávaným ikonostasem připomíná, že v 17. století se ve městě usadilo několik srbských a řeckých rodin. Turecké lázně z počátku téhož století a štíhlý minaret vysoký 40 metrů, to jsou zase trvalé památky na Turky, kteří Eger nakonec přece jen obsadili a téměř sto let měli v rukou jeho správu. V budově staroslavného vysokého učení městského vzdělávacího komplexu, v Lyceu pocházejícím z doby rokoka, jednak funguje hvězdárna a astronomické muzeum, jednak je tu uložena – a zčásti vystavena – sbírka kodexů Diecézní knihovny. Při její prohlídce může návštěvník spatřit i první maďarskou tištěnou knihu, která pochází z roku 1473.

A opět nezapomeňme na víno… Ve zdejší historické vinařské oblasti, která zaujímá celkovou plochu 4000 hektarů, se pěstovala už v 11. století réva, z níž dodnes vzniká mimo jiné jedno z nejznámějších vín tohoto kraje, egri bikavér. Ale ve starých a proslulých sklepích v Mariánském údolí (Szépasszony-völgy), mezi zdmi ze sopečného tufu, může návštěvník ochutnat i mnoho jiných vynikajících sort.

Klasicistní Bazilika na náměstí Esterházy tér, druhý největší kostel Maďarska s největšími varhanami v zemi, byl postaven v roce 1837 za pouhých pět let (30ti minutové varhanní koncerty v době od 15. května do 15. října denně v 11.30 hod, v neděli ve 12.45 hod.).

Arcibiskupský palác rovněž na náměstí Esterházy tér slouží současným biskupům v Egeru již po dobu 250 let jako rezidence. O jeho historii se můžeme dozvědět na výstavě v Arcibiskupském kabinetu. 
Pozdně barokní Lyceum na náměstí Esterházy tér 1 vzniklo koncem 18. století původně jako univerzita. Dnes je zde Vysoká škola pedagogická, v jejímž horním poschodí, v místnosti s vyřezávaným dubovým nábytkem a nádhernými stropními malbami, se nachází jedna z nejobsáhlejších knižních sbírek země, Knihovna církevní provincie se 130 000 svazky, starými kodexy a v Maďarsku jediným dopisem Mozartovi.

Ve věži hvězdárny Spekula, v lyceu, je ze špičkové techniky astronomie z roku 1776 mimořádně zajímavý Periskop, který v zatemněné místnosti zobrazuje na bílou stolní desku život města.
Ulici Lajos Kossuth vroubí barokní paláce s balkónky s kovaným zábradlím, malý a velký proboštský palác, foglarianum a františkánský kostel.

Na dvoře Župního domu v ulici Kossuth Lajos 9 s nádhernými kovanými vraty od Henrika Fazoly stojí původní vězení, které ve svém autentickém prostředí prezentuje výstavu o historii města s názvem Župa Heves a Eger v 18. a 19. století.
Součástí areálu je i Muzeum sportu.

Na území starověkého hradu se nacházejí základové zdi Dómu ze 13. století, gotický Biskupský palác z 15. století, Hradní muzeum pojmenované podle Istvána Dobó s obrazárnou (italské, nizozemské, francouzské, rakouské, maďarské obrazy ze 16. –18. stol.), s výstavou o historii hradu, náhrobek Istvána Dobó, lapidárium, muzeum-žalář, razírna mincí a panoptikum. Pod hradem se rozprostírá systém sklepů s kasematy, na hradním nádvoří je pochován Géza Gárdonyi a v domě, ve kterém původně žil, bylo zřízeno jeho Pamětní muzeum v ulici Gárdonyi Géza 28.

Minaret je v Evropě nejseverněji položená stavba z období nadvlády Turků. Minoritní kostel na náměstí Dobó tér 3 zřízený v letech 1758-1773 je jednou z nejkrásnějších sakrálních staveb kontinentu a má rovněž nesrovnatelné umělecké vybavení interiéru.

Lidové umění Palóczů se představuje na náměstí Dobó v domě číslo 6 s podomácku tkanými a vyšívanými textiliemi, keramikou, kožešnickými výrobky a slavnostními kroji.

Na pěší zóně Széchenyi vybízejí pivnice a pouliční kavárny k posezení. Lékárnické muzeum na ulici Széchenyi 14 představuje typický porcelán Habánské fajáns.

Řecko-ortodoxní srbský kostel v ulici Vitkovics 30 se honosí nádhernou ikonostas z roku 1789.

V někdejší faře na ulici Széchenyi 55 je zařízen Pamětní pokoj srbského básníka Mihály Vitkovics a instalována výstava fotografa György Kepes. Turecké lázně v ulici Fürdő 1, které připomínají lázeňskou kulturu doby osmanské v Maďarsku (1526-1686), zmírňují potíže pohybového ústrojí.

Odkazy: