Maďarsko - Sárospatak

Nejznámější městečko země – „Cambridge“ maďarských velikánů ducha – bylo preferovaným majetkem knížete Rákóczi II., vůdčí osobnosti osvobozeneckého boje proti Habsburkům. Nejstarší částí hradu Rákóczi na ulici Szent Erzsébet 19 je Červená věž, pozdně renesanční lodžie a knížecí palác s muzeem Rákóczi, jehož sbírky zachycují historii rodiny Rákóczi, průběh osvobozeneckého boje, život oligarchie a vrchnostenskou knihovnu ze 16./17. stol. 

Hrad.

Muzeum seznamuje rovněž s kulturou vinařství a vinohradnictví oblasti Hegyalja, vystavuje keramiku a práce kameníků. Původní hradní kostel s barokními varhanami a největším dřevěným oltářem v zemi je jednou z nejcennějších gotických stavebních památek v Maďarsku. V Muzeu reformované univerzity v Sárospatak na ulici Rákóczi 1 se můžeme seznámit s počínající historií školy (1531), poznat sakrální umělecké klenoty a impozantní Velkou knihovnu s několika prvotisky. Římsko-katolická církevní sbírka v ulici Szent Erzsébet 15 se nachází v horním patře bývalého jezuitského kláštera. Ve školní zahradě jsou instalovány sochy významných osobností a při procházce městem se dají objevit výtvory moderní architektury.

Z přístavu na Bodrogu vyplouvají pravidelně lodě do Tokaje. Město studentů. Je to město studentů a pedagogických institucí, které se pyšní bohatými kulturními dějinami a dlouholetými tradicemi. Proto též dostalo výstižnou přezdívku: Athény nad Bodrogem. Zdejší kalvínská kolej je už od 16. století uznávaným vzdělávacím centrem, kde v 17. století vyučoval a tvořil mimo jiné i rozhodující a světoznámý zjev dějin pedagogiky, Jan Ámos Komenský. V Sárospataku studovalo mnoho pozdějších vynikajících představitelů maďarského umění a veřejného života; ti všichni brali do rukou knihy z knihovny založené roku 1531, která čítá dva tisíce svazků, a tužili si svaly v nejstarší zachované tělocvičně na území Maďarska, která pochází z roku 1878! Město proslavily i jeho kostely – například římskokatolický hradní kostel, jeden z nejúctyhodnějších gotických dómů, který stojí na náměstí sv. Alžběty. Náměstí bylo pojmenováno po princezně – a později světici – Alžbětě z rodu Árpádovců, dceři uherského krále Ondřeje II. Narodila se roku 1207, a to právě v Sárospataku. 

V centru města, na břehu řeky Bodrog, stojí jedna z nejimpozantnějších pevností v Maďarsku, pěkně renovovaný hrad Rákócziů. Je to mistrovské dílo renesanční. Péter Perényi, mocný aristokrat této oblasti, nechal po roce 1534 panské sídlo s věží opevnit a ozdobit kamenickými pracemi z pozdní renesance. Dnes je známé pod názvem Červená věž. V roce 1616 připadl hrad do rukou György Rákóczi (1593-1648), pozdějšího knížete Sedmihradska. Tak se stal Sárospatak na dobu téměř 100 let sídlem rodiny Rákóczi. Do tohoto období spadá také rozkvět hradu i města. Když byl György Rákóczi v roce 1630 zvolen knížetem Sedmihradska, opevnil a zkrášlil hrad podle svých představ a vkusu. Po smrti knížete se počal v 70. letech 17. století hrad rozpadat. 

Dnešní podoba zámeckého komplexu vzešla z iniciativy Němce Bretzenheima. Z této doby pochází romantické eklektické hlavní průčelí, na místě vyschlého příkopu byl založen anglický park. Dnes se na hradě nachází muzeum Rákócziho. Výstava v Červené věži nás seznamuje s aristokratickým způsobem života 16. a 17. století.