Trevír

Období Říma

Patrně ve 4. stol. př. n. 1.se v údolí Mosely usadil kmen Treverů. v antických dobách se v okolí řeky Mosely nacházelo několik keltských osad. V roce 17 před Kristem zde Římané vybudovali první dřevěný most přes Moselu a dali tak vzniknout městu napojenému na významné dálkové obchodní cesty. S názvem Augusta Treverorum. Za císaře Claudia bylo k názvu města přidáno colonia. Již na konci 1. století byl vybudován amfiteátr, který s kapacitou kolem dvaceti tisíc diváků sloužil především gladiátorským zápasům. Významné město bylo třeba opevnit a tak ve druhé polovině 2. století vyrostly kolem města mohutné hradby. I ty se zčásti dochovaly dodnes – tzv. Porta Nigra (Černá brána) byla kdysi severní vstupní bránou do města. Ve 2. polovině 3. století se město stalo sídlem biskupa; prvním biskupem byl Eucharius (toto biskupství je nejstarší severně od Alp). V letech 271-274 se stal sídlem proticísaře Tetricuse I. V roce 275 byl zničen vpádem Alamanů. Za Konstantina Velikého bylo znovu postaveno a stalo se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur Římské říše. V této době vznikly stavby jako císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika – Konstantisbasilika). Císařské lázně jsou z trojice dochovaných římských lázeňských objektů nejmladší, ale nejzachovalejší. V době svého vzniku, tedy začátkem 4. století, patřily mezi největší lázeňská zařízení v celé římské říši. Ze 4. století pochází i dóm. Jádro pozměněné stavby léty je neustále tvořeno původními mohutnými zdmi z období císaře Konstantina. Z doby Konstantina pochází i jeho bazilika, což byl trůnní sál císaře. S 80 000 až 100 000 obyvateli byl Trevír největším městem na sever od Alp. V průběhu let 285 - 395 bylo rezidencí šesti římských císařů. Kromě staveb z kamene zanechaly Římané v okolí i tradici pěstování vína.

Ranný a pozdní středověk 

V 5. století byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech 413  a 421 a roce 451 byl dobyt a vypálen Huny. Kolem roku 475 patřilo město s konečnou platností Frankům. Roku 870 se stala s konečnou platností součástí Východofranské říše. V roce 882 jej pobořili Normani. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku 902, kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa, bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a patřili mezi lurfiřty. Od 10. stol. se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku 1212 obdrželo město od císaře Oty Iv. uvolňovací dopis. Roku 1309 se Trevír opět dostal pod jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný Balduin Lucemburský. Status arcibiskupského města byl roku 1364 potvrzen císařem Karlem IV. Lucemburským a roku 1580 říšským komorním soudem. Roku 1473 byla v Trevíru založena vysoká škola.