• Wielki Staw (čs. Velký Stav, něm. Großer Teich) + Mały Staw (čs. Malý Stav, něm. Kleiner Teich) – dvě horská jezera ledovcového původu tzv. plesa. To větší má rozlohu osm hektarů a maximální hloubku 24 metrů. Jedná se tak o největší vodní plochu v Krkonoších. U menšího je rozloha necelé tři hektary a nejnižší bod byste našli sedm metrů pod hladinou
• Śląskie Kamienie 1413 m (čs. Dívčí kameny) kamenitý vrchol, Śnieżne Kotły (čs. Sněžné jámy, něm. Schneegruben) ledovcový kar
• Wodospad Kamieńczyka/Kamienczyk, Wodospad Szklarki - první jmenovaný se nachází v blízkosti už zmíněného městečka Szklarska Poreba. S výškou 27 metrů je největším vodopádem v polských Krkonoších. Druhý z vodopádu měří 13 metrů a nachází se rovněž nedaleko Szklarske Poreby. Ve večerních hodinách je vodopád nasvícen
• Szklarska Poręba (čs. Sklářská Poruba, něm. Schreiberhau) - lázeňské město, centrum polského sklářství. V Mineralogickém muzeu je k vidění více než 3000 exponátů zkamenělin a minerálů z celého světa. Unikátem v místní sbírce je vzorek z meteoritu Gibeon, který byl nalezen roku 1836 v dnešní Namibii
• Krzeszów (čs. Křesobor nebo Křešov, něm. Grüssau) - cisterciácký klášterní komplex s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie - je zde umístěno mauzoleum slezských Piastovců. Autorem výzdoby vstupního portálu a fasády je český barokní sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. Bazilika kandiduje na zapsání do seznamu UNESCO
• Kowary: uranové doly - v městě (30 km od Szklarska Poreba) se nachází 1,2 kilometru dlouhá turistická trasa bývalými uranovými doly. Je možno ochutnat léčivou vodu „Potencjałku“ a prohlédnout si těžební techniku
• Karpacz (kostelík Vang) – staré lázeňské městečko nezapře tradici předválečných německých lázní. Ze všech zdejších měst je nejmalebnější. Vedle typické německé architektury hrázděných domů je ozdobou města dřevěný románský kostel, který byl do městečka převezen v polovině 19. století z norského Vangu

Karkonoski Park Narodowy