Historie 

Město sehrálo v polských dějinách mimořádně významnou úlohu. V roce 1474 zde Kazimír Jagellonský zřídil hlavní město nově vzniklého lubelského vojvodství. S postupem let se toto město stalo sídlem samosprávy židovské komunity v Polsku - Židovského sněmu a Korunního tribunálu, jehož sídlo se zachovalo do dnešních dnů. Dne 1. července 1569 byla v lublinském parlamentu, za nepřítomnosti většiny litevských poslanců, zřízená unie Polského království s Velkým knížectvím litevským a 19. července téhož roku zde pruský kníže Albrecht Bedřich Hohenzollern složil, již v přítomnosti Litevců, slib poddanství vůči Zikmundu II. Augustovi. Až do rozdělení Polska byl Lublin jedním z hlavních město Polské republiky a v roce 1918 byla ve městě vytvořena lidová vláda Polské republiky a byla to první vláda osamostatňujícího se nově vznikajícího Polska. Také v roce 1944 se Lublin stal hlavním městem. Po dobu 164 dnů zde sídlil komunistický výbor Polska.

Staleté dějiny Židů v Lublině, neformálního hlavního města židovských komunit ve východním Polsku, přetrhla 2. světová válka. V době okupace Němci zřídili v Lublině koncentrační tábor Majdanek. v současné době je na jeho místě velmi silně působící expozice. Dějiny místních Židů jsou prezentovány také v Pamětní síni lublinských židů v synagoze Chewra Nosim.

Tyto zajímavosti doplňují bohaté sbírky jiných muzeí a kulturní nabídka divadel a kin. Zvláště známé jsou filmové přehlídky Euroshorts a Jutro Filmu (Zítřek filmu) nebo Mezinárodní dny dokumentárního filmu Rozstaje Europy (Evropská rozcestí). V Lublině se koná také Mezinárodní divadelní festival Kontestacje, sousedé, Divadelní konfrontace a mezinárodní setkání tanečních divadel. Ve městě najdete také velmi zajímavé Muzeum lublinského venkova.