Polsko - Karpaty

BIESZCZADY / BIESZCZADY. Polské Bieszczady (čti Bieščady) hraničí na jihu se slovenskými Bukovskými vrchy a navazujícími částmi na Ukrajině. Jsou zahrnovány do tzv. Východních Beskyd. Nejvyšším vrcholem celého tohoto rozlehlého pohoří je Tarnica (1348 m). Největšími bieszczadskými poloninami jsou Polonina Bukowska, Bukowe Berdo, Polonina Caryńska, Dzial, Jeleniowaty a Polonina Wetlińska. Pro Bieszczady, podobně jako pro Poloniny na Ukrajině, jsou typické vrcholové a hřebenové louky ve výškách od asi 1100 metrů nad mořem. Velká část pohoří je zahrnuta do Národního parku Bieszczady (Bieszczadski Park Narodowy). Pokud jde o faunu, bylo tady popsáno na 250 druhů zvířat. Z toho např. 7 druhů hadů a nespočet druhů bezobratlých. Z největších šelem si jmenujme medvěda, kterého je tady asi 30 kusů a pak zubra, který byl do této oblasti dovezen z Bělověžského pralesa. V roce 1991 byly Bieszczady zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací.

TATRY / TATRY. Polské Tatry zaujímají z celkové rozlohy Tater (795 km čtverečních) asi jen čtvrtinu. Dělí se na dvě základní části - Západní a Vysoké Tatry. Ty jsou, podobně jako na Slovensku, značně odlišné. Západní část Tater je nižší, travnatá a tvořena především vápenci (mimo hlavní hřeben), které daly vzniknout velkému množství jeskyní a propastí. Z nejznámějších vrcholů si uveďme Kominiarski Wierch, Ciemniak a Giewont, z jeskyní pak Wielka Sczczelina aj. Ve Vysokých Tatrách jsou to pak nejvyšší vrchol Polska Rysy (2499 m), Hinczowa Turnia (2377 m), Mienguszowiecki Szczyt (2438 m), Swinica (2301 m). Polské Tatry však drží několik primátu. A těmi jsou největší a nejhlubší plesa Tater. Největším plesem celých Tater je Morskie Oko a nejhlubším plesem je Czarny Staw (72 m). Severní strana Tater (polská) je strmější než jižní, neboť ledovce v posledních dobách ledových byly na severní straně Tater značně mohutnější. Nejvýznamnějším turistickým střediskem polské strany Tater je Zakopané, které kandiduje spolu se Slovenskem na Zimní Olimpijské hry.

PIENINY / PIENINY viz

BESKID WYSPOWY či snad Ostrovní Beskydy jsou charakteristickou a neopakovatelnou částí polských Karpat. Toto pohoří je tvořeno izolovanými a až několik stovek metrů nad okolním terénem čnějícími vrcholy. Ty tak připomínají ostrovy, což dalo vzniknout i jménu tohoto pohoří, jehož průměrná výšky je 900 až 1000 metrů. Na západě sousedí Wyspowe Beskydy s Beskidem Makowskim, na jihu s pohořím Gorce a částečně s pásmem Podhalańskim. Z východu jsou pak ohraničeny pásmem Beskidu Sadeckeho. Nejvyšším vrcholem pohoří je Mogielnica (1171 m). Vegetační kryt je tvořen především dubovými lesy s příměsí sosny (výšky 300 až 600 m). Ve výškách nad 600 metrů pak 40% porostů tvoří smrky a buky. Objevují se ale i modříny, jedle, břízy a některé další druhy.