Zámek je v současnosti muzeem, známým svou velkou sbírkou historických kočárů. Od roku 1961 se zde každoročně koná známý festival vážné hudby. 

Panství

Prvním majitelem panství Łańcut byl Otton (z Pilczy) Pilecki, kterému jej za jeho služby věnoval polský král Kazimír III. Veliký v roce 1349. První písemná zmínka o obci pochází z buly papeže Řehoře XI. z r. 1378. V letech 1502, 1523 a 1626 bylo město terčem nájezdů Tatarů. 

Město poté postupně vlastnily šlechtické rody Stadnicki, Lubomirski a Potocki. Łańcut v roce 1629 koupil Stanisław Lubomirski, který povolal architekta Mattea (polsky Maciej) Trapolu a štukatéra Giovanni Battistu Falconiho, aby pro něj vybudovali opevněnou rezidenci. Zámek Łańcut byl dokončen v roce 1641 a od té doby byl několikrát přestavěn.

V roce 1772, po prvním dělení Polska, připadl Łańcut Habsburské monarchii a součástí rakouské Haliče zůstal do roku 1918, kdy se stal částí nezávislého Polska. V roce 1820 zničil velkou část města rozsáhlý požár.

Poslední vlastník města Alfred Antoni Potocki, jeden z nejbohatších mužů v předválečném Polsku, shromáždil unikátní sbírku umění. Těsně před příchodem Rudé armády v roce 1944 naložil nejcennější část majetku (celkem 700 beden) do 11 železničních vozů jím pronajatého vlaku do Vídně a uprchl do Lichtenštejnska. Většinu cenností však postupně rozprodával, aby měl dostatek financí na svůj okázalý život.