Polsko - Pomořansko: Malbork

Z dějin Malborku

Druhá polovina 13. století byla velkým přelomem v dějinách Řádu Špitálu (jakési nemocnice) Nejsvětější Panny Marie Domu Německého v Jeruzalému. V roce 1260 došlo k velkému protiútoku utlačovaných kmenů pruských, litevských i žmudských. V té době se značná část dobytých území vrátila zpět ke svým původním majitelům. I diplomatická jednání dvou velmistrů - Anno von Sangershausena a Hartmana von Haldrungena vedla ke ztrátě hradů a území Pruska. Zároveň vinou válečných neúspěchů řádu padla 12. června 1271 i jejich hlavní pevnost ve Svaté zemí - Montfort.

Za těchto okolností rozhodl konvent řádu o tom, že sídlo řádu bude přeneseno do nového místa, ze tří stran obklopeného vodami Nogatu, potokem Poggengrabben a bažinami Žulav.Nově postavený zámek nese název Sanctmarienburch, Zámek Svaté Marie. Stavba postupuje velmi rychle a již okolo roku 1280 přijíždí do zámku komtur heinrich von Wilnove s částí konventu. Ubytovali se v rozestavěném severním křídle a dohlíželi na postup další stavby.Celý hrad byl tvořen třemi opevněnými částmi. Tzv. Dolní hrad sloužil jako hospodářské zázemí, konírny, ubytovny řádových bratří - rytířů, sluhů...Ve Středním hradě byl umístěn Palác velmistrů, reprezentační místnosti, kancelář řádu, refektář - jídelna hostí. Horní hrad pak obsahoval kapitulář - místo zasedání řádového konventu, kostel Nejsvětější Panny Marie, špitál, zásobárnu, studnu a další prostory pro ubytování vzácných návštěv.

Nejdůležitějším stavebním materiálem, použitým pro stavbu zámku byla cihla - "Zendrowka". Na stavbu základů a částí, nejvíce ohrožených při útoku (portály bran a pod.) byla použita žula. Stavba celého gradu byla dokončena před r. 1300. První rozsáhlou přestavbou prošel již za dob velmistra Luthera von Braunschweiga (1331 - 1335).

Hrad Malbork nebyl nikdy dobyt.  Do polských rukou se dostává až v r.1457, kdy jej od posádky, která dlouho nedostala žold, odkoupil král Kazimír Jagellonský za tehdy nevídanou cenu - 6 tun zlata.V polských rukách zůstal až do r. 1772, kdy při tzv. Prvním dělení Polska se dostal do rukou Prusů. Sloužil jako vojenské skladiště, kanceláře a byla v něm umístěna tkalcovská manufaktura. Hrad postupně chátral, začal být opravován až kolem r. 1804. Za II. světové války obsadila hrad německá armáda a gestapo. Při osvobození v r. 1945 byl zničen prakticky celý horní a střední zámek, zůstala zachována jen část zámku dolního. Po roce 1945 byla zahájena rozsáhlá oprava, která není dodnes dokončena. Za více než 50 let prací se podařilo zrekonstruovat skoro celý hrad, pouze kaple v Horním hradu se již rekonstruovat asi nebude.