Historie

První lidská sídla v oblasti, kde se nyní Świnoujście nachází, se objevila před 5000 lety, jak dokládají archeologické nálezy, a nejstarší záznamy týkající se této oblasti pocházejí z 12. století. O tvrzi kmene Wolinianů se poprvé zmínil v roce 875 bavorský geograf, v 10. století Mieszko I. začlenil oblast na řece Świna do své země. V pozdějších staletích zde vládli pomořanští vévodové, kteří na obou stranách řeky vystavěli opevněná města, která byla ve 12. století několikrát zničena dánskými nájezdy . V letech 1185–1227 se Świnoujście a celé Západní Pomořansko stalo lénem Dánska.

V roce 1628 dobylo císařské vojsko bránu Świna a vybudovalo opevnění chránící přístup do Świny z moře.

24. června 1630 se švédská armáda ocitla na ostrově Usedom. Švédský král Gustav II. Adolf strávil v Karsiboru pět dní. Vestfálský mír ukončující třicetiletou válku (1618-48) ponechal městu celé Západní Pomořansko až do roku 1720, kdy Prusko zakoupilo ostrovy Wolin a Uznam za částku 10 milionů tolarů ve zlatě.

V letech 1738-1740 kvůli nutnosti platit vysoké poplatky za průjezd úžinou Peenestrom (tato vodní plocha spolu s Wolgastem patřila do roku 1815 Švédsku) se pruská vláda rozhodla umožnit plavbu Świnou do Štětína a začal prohlubovat svůj hlavní kanál. V roce 1743 byla severně od vesnice Swine založena osada s názvem Swinemünde, která byla v roce 1747 oficiálně prohlášena za námořní přístav. Świnoujście obdržel městská práva od Fridricha Velikého v roce 1765.