Řecko - kuchyněCharakteristika kuchyně Řecká kuchyně je směsicí evropské kuchyně se špetkou Malé Asie a okořeněná Arábií. Zajímavým jídlem je skordalia, bramborové pyré s olejem a větším množstvím česneku. Když vám číšník nabídne pokrm keftedakia, můžete vsadit boty na to, že vám přinese karbanátky ze skvělého hovězího masa. Popis řecké kuchyně by nebyl úplný bez tradičního gyrosu. Laicky řečeno, je to kus jehněčího (ale i vepřového nebo kuřecího masa) ve tvaru velké štangle, která se zvolna opéká. Kuchaři z ní odřezávají kousky masa, které se stačily propéct. Gyros můžete dostat na talíři například s hranolky nebo vám ho mohou připravit do kornoutu z chlebové placky, do kterého se dávají i kousky brambor a samozřejmě nezbytné tzatziky. To je pokrm z bílého jogurtu, okurek, oleje a česneku. Tzatziki patří do další typické součástí řecké kuchyně, což jsou saláty a to převážně saláty zeleninové. Saláty bývají téměř standardní součástí každého jídla. Obvykle se podávají ve větším množství ,než jsme zvyklí u nás. Počítejte s tím že se nejedná o malou přílohu k hlavnímu jídlu, vrchovatě naložená mísa představuje v podstatě součást hlavního chodu. Samostatnou kapitolou jsou dary moře, které jsou v Řecku skutečně excelentní. Grilované či vařené ryby, raky, langusty, krevety a chobotnice nabízejí všechny restaurace. Po dobrém jídle většinou přichází na řadu nějaká laskomina. Typicky řeckým moučníkem je kataifi, závitek s ořechy a sirupem. Pochutnat si můžete na galaktoboureko. To jsou krupicové koláče s lískovým těstem a sirupem. Doporučujeme i loukoumades, pečivo z kynutého těsta s medem a skořicí. Do první kategorie je zařazeno na dvacet oblastí, z nichž pocházejí vína nejlepšího původu. Na severu země je to víno nesoucí název Zitsa, Amytaio, Goumenisa a Naousa. Na Chalkidiki Playies a Melitona. Z Thessaloniki pochází víno jménem Anchialos a Rapsani, nedaleko Atén se vyrábí Kantza. Peloponés produkuje vína Patra, Mantinia a Nemea. Z Jónských ostrovů pochází Robola of Cephalonia. Skvělá vína vznikají i na ostrovech Paros, Lemnos, Rhodos a Santorini. No a na Krétě to jsou vína Archanes, Peza, Sitia a Daphnes. Proslaveným řeckým vínem je retsina (retzina). Má lehce pryskyřičnou chuť, která má původ v bohaté řecké vinařské historii. Podle pověsti totiž víno retsina zrálo v sudech, z nichž se do nich dostávalo trochu pryskyřice. Řekům ojedinělá chuť tak zachutnala, že začali pryskyřici do vína přidávat záměrně. V Řecku nepřijdou zkrátka ani milovníci poněkud ostřejšího pití. Typickým řeckým nápojem je ouzo, tedy čistý alkohol, jehož základní složkou je anýz. Když se do sklenice s ouzem přidá trocha vody, mělo by ouzo zbělat. Velmi ostrým pitím je rakije, která má velmi specifickou chuť. Řekové ji užívají nejen k pití, ale i k léčení různých neduhů. Údajně pomáhá vnitřně i zevně. Mezi cizinci je však známější jiná pálenka, a to metaxa. Je to zlatavý, medově chutnající brandy, která se rozděluje do pěti skupin. Jednohvězdičková metaxa je nejlevnější, pětihvězdičková sice nejdražší, zato jemná, až přechází na jazyku. Je i častým suvenýrem z Řecka. Pivo není nejoblíbenějším nápojem Řeků, ale to neznamená, že by tu nebylo. Hlavní místní značkou je Mythos, který chutná trochu jako lehká Plzeň. Turisté však nejčastěji kupují piva zahraniční provenience, konkrétně holandský Amstel a Heineken. Na česká piva se dá narazit jen zřídka. Nealkoholickým nápojům v Řecku kralují ovocné džusy, často připravené přímo před očima zákazníka. Říká se jim fresh džusy a většinou jsou stoprocentní šťávou z pomeranče. Běžné jsou i limonády (řecké značky i mezinárodní limonády Pepsi Cola a Coca Cola). |