Bucegi sousedí s pohořími Fagaraš a Piatra Craiului. Z geologického hlediska je pohoří především vápencové, tudíž se v něm nacházejí krasové útvary, jeskyně, soutěsky, závrty, zvětraliny a skály, k nejznámějším patří tzv. Baby (rumunsky Babele) a Sfinx (rumunsky Sfinxul). Typickým je též kontrast mezi strmými východními, severními i západními svahy a mírně zvlněnou náhorní plošinou hlavního hřbetu. Důležitým turistickým bodem je obec Sinaia, ze které jezdí kabinová lanovka do dvou stanic. Rumuni věří, že Bucegi bylo ve starých Dáckých mýtech nazýváno Kogaion. To bylo sídlem nejvyššího dáckého boha Zamolxise.

Západně od Fagaraše se rozkládá druhé nejvyšší pohoří Rumunska Parâng. Podobně jako Fagaraš, i Parâng vymodeloval ledovec, který tu po sobě zanechal pozoruhodné množství ples. Nachází se tu také čtvrtý nejvyšší vrchol Rumunska, Parângul Mare (2519 m).

Ještě dále na západ leží pohoří Retezat. V části Retezatu se rozkládá stejnojmenný nejstarší rumunský národní park. Vyšší polohy jsou skalnaté a kamenité, opět s řadou ples, včetně největšího rumunského ledovcového jezera Bucura ve výšce 2030 m n. m.

Západní Karpaty/Apuseni (rum. Carpatii Occidentali [karpacii okčidentáli], nebo Carpatii Apuseni nebo Carpatii de Apus), tvoří geomorfologickou provincii Karpat v západní polovině Rumunska. Na severu a západě spadají jejich svahy do Panonské pánve, na východě přecházejí v Transylvánskou vysočinu a na jihovýchodě navazují na Jižní Karpaty (hranici mezi Západními a Jižními Karpatami tvoří údolí řek Timiš, Mehadica a Cerna). Nejjižnější konec východního úpatí se dotýká Dolnodunajské nížiny.

Hlavní částí Rumunských Západních Karpat je pohoří Muntii Apuseni. Zpravidla se k Rumunským Západním Karpatům počítají i pohoří Muntii Poiana Ruscă a Muntii Banatului, navazující na Jižní Karpaty západně. Jejich podstatná část je vápencová, nacházejí se zde jedny z nejpůsobivějších krasových útvarů v Rumunsku. Nejvyšší partie dosahují výšek mezi 1500 a 2000 m nad mořem.

Zdroj mj. wikipedia