Slovensko - Bukovské vrchy (Poloniny)
Bukovské vrchy - součást Polonin - a tvoří členitý reliéf zejména v pohraničním hřebeni,
na němž je rozvodí Černého a Baltského moře. Hraniční trojmezí zasahuje také Ukrajinu
a Polsko (mj. Bieszscady).
Dohromady tvoří největší chráněné území v Evropě. Slovenská část NP Poloniny
se vyznačuje rázovitovou krajinou se zachovalými pralesními
porosty. Typický ráz krajiny tvoří zaoblené hřebeny a zamokřené doliny. Jen místy vystupují nad zemský povrch ostré
vrchy s celokamenným povrchem (Oreničova skala). Nejvyšší vrchol je Kremenec (1221 m), který je také nejvýchodněji
položeným místem Slovenska. Porost tvoří bohaté lesy s převahou buku, místy se objevuje javor
nebo jedle. Zajímavostí je naprostá absence smrku v původních lesních porostech.
Vegetace je velice různorodá. Rostou zde jak typicky horské druhy, tak i druhy nížinné
a teplomilné. Stejně tak různorodé jsou i živočišné druhy zastoupené v této oblasti.
Část Bukovských vrchů - NP Poloniny - získaly v roce 1993 mezinárodní ocenění. Organizace
UNESCO, v rámci programu Člověk a biosféra, vybrala
NP Poloniny a přilehlá území Polska a Ukrajiny a vyhlásila zde Mezinárodní biosférickou rezervaci.
Mj. jako území s nejmenším světelným smogem. Bukovské vrchy patří k jedněm z nejméně osídlených oblastí Slovenska a současně i málo navštěvovaným.
Z hlediska turistiky jsou atrakcí zejména dřevěné kostelíky (UNESCO). Nedoporučuje se oblast navštěvovat v červenci, neboť jde
o jednu z nejdeštivějších oblastí.
Foto: Bukovina, Jiří Michal 2013
|