Slovensko - Bukovské vrchy (Poloniny)

Bukovské vrchy - součást Polonin - a tvoří členitý reliéf zejména v pohraničním hřebeni, na němž je rozvodí Černého a Baltského moře. Hraniční trojmezí zasahuje také Ukrajinu a Polsko (mj. Bieszscady). Dohromady tvoří největší chráněné území v Evropě. Slovenská část NP Poloniny se vyznačuje rázovitovou krajinou se zachovalými pralesními porosty. Typický ráz krajiny tvoří zaoblené hřebeny a zamokřené doliny. Jen místy vystupují nad zemský povrch ostré vrchy s celokamenným povrchem (Oreničova skala). Nejvyšší vrchol je Kremenec (1221 m), který je také nejvýchodněji položeným místem Slovenska. Porost tvoří bohaté lesy s převahou buku, místy se objevuje javor nebo jedle. Zajímavostí je naprostá absence smrku v původních lesních porostech. Vegetace je velice různorodá. Rostou zde jak typicky horské druhy, tak i druhy nížinné a teplomilné. Stejně tak různorodé jsou i živočišné druhy zastoupené v této oblasti. Část Bukovských vrchů - NP Poloniny - získaly v roce 1993 mezinárodní ocenění. Organizace UNESCO, v rámci programu Člověk a biosféra, vybrala NP Poloniny a přilehlá území Polska a Ukrajiny a vyhlásila zde Mezinárodní biosférickou rezervaci. Mj. jako území s nejmenším světelným smogem. Bukovské vrchy patří k jedněm z nejméně osídlených oblastí Slovenska a současně i málo navštěvovaným. Z hlediska turistiky jsou atrakcí zejména dřevěné kostelíky (UNESCO). Nedoporučuje se oblast navštěvovat v červenci, neboť jde o jednu z nejdeštivějších oblastí.

Foto: Bukovina, Jiří Michal 2013