Spišská
Magura se rozkládá v severní části Slovenska se rozkládá mezi Belánskými Tatrami a údolím řeky Poprad.
Oblast sousedí na severovýchodě s Pieninami, na východě s Ľubovnianskou kotlinou, na jihu s Popradskou kotlinou, na jihozápadě
se Skorušinskými vrchy a na západě a severozápadě tvoří státní hranici s Polskem. Nejvyšším vrcholem je Repiska (1259 m)).
Tento vrchol je na samé hranici masívu a přes sedlo Pod Príslopom se napojuje na Belánské Tatry.
Západní část masívu tvoří souvislý protáhlý hřbet. Ve východní části vystupuje několik kratších hřbetů,
které se zbíhají u Riňavy (1005 m) a Větrného vrchu (1112 m). Vrchy Spišské Magury vytváří zvláštní reliéf zvaný
kvesty. Při obci Osturňa v severní části pohoří se nachází skupina tří jezer, Dankovo pleso (874 m), Velké jezero (820 m)
a Malé jezero (873 m). Všechna se vyznačují vzácnou mokřadní flórou.
Významným turistickým centrem jsou lázně Vyšné Ružbachy.
„Kúpele“ vznikly u pramenů zemito-uhličité vody, jejíž teplota kolísá v rozmezí 21-24°C. První zprávy o
pramenech pocházejí již z roku 1635.
Foto: Spišská Magura při pohledu z Pienin,
Jiří Michal 2005
Spišská
Magura se rozkládá v severní části Slovenska se rozkládá mezi Belánskými Tatrami a údolím řeky Poprad.
Oblast sousedí na severovýchodě s Pieninami, na východě s Ľubovnianskou kotlinou, na jihu s Popradskou kotlinou, na jihozápadě
se Skorušinskými vrchy a na západě a severozápadě tvoří státní hranici s Polskem. Nejvyšším vrcholem je Repiska (1259 m)).
Tento vrchol je na samé hranici masívu a přes sedlo Pod Príslopom se napojuje na Belánské Tatry.
Západní část masívu tvoří souvislý protáhlý hřbet. Ve východní části vystupuje několik kratších hřbetů,
které se zbíhají u Riňavy (1005 m) a Větrného vrchu (1112 m). Vrchy Spišské Magury vytváří zvláštní reliéf zvaný
kvesty. Při obci Osturňa v severní části pohoří se nachází skupina tří jezer, Dankovo pleso (874 m), Velké jezero (820 m)
a Malé jezero (873 m). Všechna se vyznačují vzácnou mokřadní flórou.
Významným turistickým centrem jsou lázně Vyšné Ružbachy.
„Kúpele“ vznikly u pramenů zemito-uhličité vody, jejíž teplota kolísá v rozmezí 21-24°C. První zprávy o
pramenech pocházejí již z roku 1635.