Zemplínske vrchy nepatří k turisticky příliš navštěvovaným
pohořím, když pomineme maďarskou část. I když jde o nízké pohoří
se 400 metrovými vrcholy, vypadá mohutně, protože vyrůstá z roviny okolo 100 až 150 metrů. Nejvyšším
vrcholem je Rozhľadňa (470 m). Objevují se tady nejen vápence, ale i pískovce,
slepence, ruly a dokonce i horniny vulkanického původu. Vrcholové partie pohoří jsou porostlé vesměs listnatými lesy. Nižší oblasti jsou odlesněny a
přeměněny buď na ornou půdu a nebo vinohrady. Klimaticky patří pohoří do teplé oblasti.
Samostatným geomorfologickým podcelkem Zeplínskych vrchů je Roňavská brána, která odděluje masív
tohoto pohoří od Tokajských vrchů (Zempléni hegysék) ležících již na území Maďarska. Celé pohoří je odvodňováno řekou
Bodrog. Na okraj Zemplínskych vrchů zasahuje Chráněná krajinná oblast Latorica.
Zemplínske vrchy nepatří k turisticky příliš navštěvovaným
pohořím, když pomineme maďarskou část. I když jde o nízké pohoří
se 400 metrovými vrcholy, vypadá mohutně, protože vyrůstá z roviny okolo 100 až 150 metrů. Nejvyšším
vrcholem je Rozhľadňa (470 m). Objevují se tady nejen vápence, ale i pískovce,
slepence, ruly a dokonce i horniny vulkanického původu. Vrcholové partie pohoří jsou porostlé vesměs listnatými lesy. Nižší oblasti jsou odlesněny a
přeměněny buď na ornou půdu a nebo vinohrady. Klimaticky patří pohoří do teplé oblasti.
Samostatným geomorfologickým podcelkem Zeplínskych vrchů je Roňavská brána, která odděluje masív
tohoto pohoří od Tokajských vrchů (Zempléni hegysék) ležících již na území Maďarska. Celé pohoří je odvodňováno řekou
Bodrog. Na okraj Zemplínskych vrchů zasahuje Chráněná krajinná oblast Latorica.