Slovensko: Žilina

Dávná doba a středověk

Oblast dnešní Žiliny byla osídlena již v paleolitu, později tu existovalo halštatské hradiště a slovanské mohylové pohřebiště. V 9. století zde vznikl první románský kostel.[zdroj?] První zmínka o městu pochází z roku 1208, tehdy to ale byla malá slovanská osada, z níž se zachoval jen kostel sv. Štěpána. Počátkem 14. století založili němečtí osadníci nové město, které před rokem 1312 získalo městské práva, z roku 1381 pochází listina Privilegium pro Slavis krále Ludvíka I., která stanoví, že slovenští a němečtí obyvatelé mají mít ve správě města stejné zastoupení. Z roku 1378 pochází první, německy psaná část Žilinské městské knihy, obsahující Magdeburské právo a několik modliteb. Další část obsahuje slovenský překlad téhož od roku 1451 a další záznamy v němčině, slovenštině a latině.

V letech 1431 a 1434 město dobyli a vypálili husité. V 16. století přišla do města reformace, roku 1542 se zmiňuje střední škola a roku 1610 se zde konala významná synoda, která založila první protestantskou církevní organizaci v celých Uhrách. V 17. století probíhala rekatolizace města, které však po požárech a epidemiích v 18. století upadalo. Přesto zde vznikly barokní kostely sv. Barbory a sv. Pavla, jezuitské gymnázium (1691) a byl přestavěn i kostel Nejsvětější Trojice, od roku 2008 biskupská katedrála. V období baroka vznikl i dnešní Budatínský hrad a další kláštery a stavby.

Moderní doba

Od roku 1848 byla Žilina jedním z ohnisek národního obrození. K velkému oživení hospodářství a průmyslu přispělo železniční spojení Bohumín – Košice (1872) a trať do Bratislavy (1883). Během 1. světové války byl v Žilině zajatecký tábor a vojenská nemocnice. Na vojenském hřbitově bylo pochováno 1276 válečných obětí.[2] Po skončení první světové války, rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku Československa se slovenské kraje připojily k tzv. Martinské deklaraci. Představitelé Žiliny byli mezi prvními a dokument podepsali už 2. listopadu 1918. Do března 1919 v Žilině zasedali celoslovenští zástupci, teprve poté se metropolí východní poloviny Československé republiky a krajiny Slovenské stává Bratislava.