Slovensko: Ladomirová

V 15. století byla nejvýchodnější a nejsevernější vesnicí v dolině Ladomírky i Šarišské župy. Tehdy zde Cudarovci postavili kastel, který zde existoval i v 16. století.

Obec je uvedena v nařízení Pavla Rákociho (od roku 1626 išpana-župana Šariše a Turně) z 30. prosince 1624, kde vyhlásil privilegium, kterým osvobodil od roboty na panském kněze z obce Ladomir. Namísto povinných robot měl platit ročně na svátek sv. Michala archanděla 10 florénů a jednu kožku z kuny.

Od 18. a 19. století zde měly majetky Ladomírskovci.

V roce 1600 měla usedlost 16 obývaných poddanských domů, obydlí šoltýse, mlýn, mýtnici, kostel, faru, školu a kastel. V roce 1787 měla obec 102 domů a 720 obyvatel, v roce 1828 pak 128 domů a 946 obyvatel, v roce 1942 měla 164 domů a 879 obyvatel (v té době byla počtem obyvatel největší obcí tehdejšího okresu Svidník), kteří se živili zemědělstvím, chovali dobytek a pracovali v lesích.

Historická zástavba v obci a výstavba sedláckých obydlí byla budovaná u silnic a typologicky ji můžeme zařadit, má charakter nepravidelného rozmístění jednotlivých domů.

Až do počátku II. světové války v obci byly jen roubené domy s maštalí a kůlnou pod společnou vysokou valbovou slaměnou střechou. Při obnově válkou zničených domů byly už budovány cihlové zděné domy s vícero místnostmi, které stále ještě měly charakter původních roubených staveb. Koncepce výstavby modernějších rodinných domů a vesnice se začala měnit až v šedesátých letech 20. století.

Ještě počátkem 20. století v obci bylo rozšířeno tkaní plátna, pletení košů a výroba dřevařského nářadí.

Po první světové válce se v obci usadili ruští emigranti (pravoslavní mniši), kteří zde v roce 1923 postavili pravoslavný chrám sv. Archanděla Michala.