Slovensko: Spiš

Polští vojáci obsadili severní Spiš a Oravu 17. května 1945 a začali odtud vyhánět slovenské úředníky, klérus a učitele. Následovaly přepady a perzekuce vůči slovenským obyvatelům anektovaných území. Stejně se tam objevily i ozbrojené srážky, při nichž několik Slováků bylo zabito. Výsledkem perzekucí byl útěk asi 6 000 Slováků (25% tamní populace) z Oravy a Spiše. Slováci z „polského“ Spiše se usadili převážně ve Svitu, Popradu a Kežmarku, zamagurských obcích a obcích po vyhnaných Němcích. Slováci z „polské“ Oravy se usadili převážně na jižním Slovensku a Slezsku a Sudetech v Česku.

Až 10. března 1947 (po zdlouhavých jednáních) byla mezi ČSR a Polskem podepsána dohoda zaručující základní práva Slovákům v Polsku. Následně bylo otevřeno 41 slovenských základních škol a jedna střední škola. Na začátku 60. let však byla většina z nich zrušena.

Národnosti

Na severu Spiše, hlavně v bývalém okrese Spišská Stará Ves, ale i na Oravě a polské Spiši a polské Oravě, žije malá menšina, nazývající se Goralé. Mluví jazykem blízkým jak slovenštině, tak polštině a obsahujícím i mnoho karpatismů. Tato jazyková menšina vznikla v důsledku tří migračních vln: ze Sączského regionu a Nižného Podhalí (v 13. až 17. století) i Skalního Podhalí (18. století). Polština a goralština byly koncem 18. století v kostelích a školách postupně nahrazovány slovenštinou. Tím, že je polská vláda v roce 1918 považovala za Poláky, vznikly požadavky Polska na tento region. Oni sami sebe považovali za Slováky už alespoň od 18. století, v důsledku výše popsané slovakizace.[4][5] V současnosti žijí na Spiši převážně Slováci. Po Němcích, vyhnaných v roce 1945, zůstalo jen torzo. Etnicky i jazykově německá je jedině obec Chmeľnica/Hopgarten v okrese Stará Ľubovňa. V mnoha oblastech je nahradili Romové, kteří tvoří na Spiši 10–15 % obyvatelstva a v některých vesnicích již tvoří většinu (např. Lomnička, Jurské). Na severu Spiše žijí v 35 obcích Goralé a v 15 Rusíni, kteří se však silně asimilovali. V 19. století tu žilo také hodně židovských rodin.

From Wikipedia