Španělsko - historie

Nejstarší důkazy o existenci člověka na území dnešního Španělska se týkají starší doby kamenné. Původní obyvatelstvo tvořil kmen Iberů. Splynutím Iberů s Kelty se zrodilo tzv. keltiberské obyvatelstvo.

Z mladší doby kamenné se dochovaly nástěnné kresby, které je možné obdivovat v jeskyni Altamira nedaleko pobřežního městečka Santillana.

Po druhé Punské válce původní obyvatelstvo vedlo dlouholeté spory o území s Římany. První raně feudální státní útvar, který měl delší trvání na počátku 5.století založil kmen Vizigótů a hlavní město bylo dnešní Toledo. Ačkoliv Vizigóti vyznávali ariancismus, nakonec zvítězili katolíci, které tvořil kmen Keltiberů. Porážkou vizigótského panovníka Rodericha, roku 711, nastal konec státu Vizigótského a začal příliv Arabů, jejichž kulturní znaky na severu Španělska přetrvávají dodnes.

Ve středověku mezi sebou bojovala malá panství, která se navzájem oslabovala. V Asturii vzniklo v roce 720 křesťanské království, odkud vyšla rekonquista, boj malých království o znovuzískání území obsazených Maury. Rekonquista začala v 8. století bitvou u Covadongy (r. 718) a skončila až v roce 1492 dobytím Granady a vyhnáním Židů.

Nová éra v podstatě začala objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem. V 15. století došlo k vzestupu Kastilie. Po sňatku Isabely kastilské s Ferdinandem II. Aragonským v roce 1469, se Kastilie spojila s Aragonií a tím byl položen základ k budoucímu sjednocení Španělska.

Na počátku 16. století bylo dobyto Neapolské království a sloučeno se Španělskem - království Navarrské včetně Baskicka. Od roku 1516 vládla ve Španělsku dynastie Habsburků a pod rukou Filipa II. se tato země stala světovou velmocí. Filip II. si podmanil Mexiko, Peru a Filipíny a také vybudoval z města Madrid reprezentativní metropoli. Po smrti Filipa II. nastal hospodářský úpadek a kromě toho roku 1621 Holandsko s Francií vypovědělo Španělsku válku. V roce 1640 se osamostatnilo Portugalsko a Vestfálským mírem v roce 1648 byla uznána i nezávislost Nizozemí. Počet obyvatel se snížil skoro o polovinu v důsledku stěhování Španělů do Ameriky.

V roce 1700 vymřeli Habsburkové po meči a vlády se ujal Filip V., kterého poslední španělský Habsburk Karel II. jmenoval svým univerzálním dědicem. Válka o španělské dědictví končí Utrechtským mírem v roce 1713, kdy Španělsko ztrácí území v Americe, italské državy, jižní Nizozemí a Gibraltar. Boj za nezávislost skončil liberální ústavou a tak v roce 1812 se Španělsko stává dědičnou konstituční monarchií.

V 19. století se vedly na španělském území občanské války a roku 1873 byla vyhlášena první španělská republika, jenž však trvala velmi krátce, neboť již v roce 1874 byla obnovena bourbonská monarchie.

Během první světové války bylo Španělsko neutrálním státem a bohatlo z dodávek oběma válčícím stranám. Od roku 1923 byla nastolena vojenská diktatura generálem Primo de Riverou a trvala až do roku 1930. Od roku 1931 bylo Španělsko opět republikou a generál Franko se stal náčelníkem generálního štábu. Král Alfons XIII. odešel do exilu. Generál Franko společně s generálem Molou vyvolal roku 1936 občanskou válku, kde proti sobě bojovali nacionalisté a loajalisté. Po vítězství roku 1939 se Franko sám jmenoval doživotní hlavou státu. Roku 1947 obnovil monarchii.

Za druhé světové války bylo Španělsko formálně neutrální a v roce 1955 bylo přijato do OSN. Organizace Opus Dei, která existovala již od roku 1928 a převzala vládu v roce 1957, způsobila prudký hospodářský vzestup Španělska. Země otevřela hranice a začala vzkvétat i díky cestovnímu ruchu, který se rozvíjel již od 50. let.

Po generálu Frankovi se v roce 1975 ujal vlády vnuk Alfonse XIII. Juan Carlos I. Bourbonský, který také hned po nástupu začal provádět v zemi reformy. Osvobodil politické vězně, uvolnil cenzuru a uspořádal první všeobecné volby.

Od roku 1977, kdy ve volbách zvítězila Unie demokratického středu, dostaly oblasti Baskicko, Katalánsko, Galicie, Aragonie a Valencie autonomní vlády.

Od roku 1986 je Španělsko členem EHS a téhož roku bylo odhlasováno setrvání Španělska v NATO. V roce 1983 vítězili v parlamentních volbách socialisté.

Útoky baskické separatistické organizace ETA se sice podařilo snížit, ale problémy s touto organizací přetrvávají dodnes.