Švýcarsko - pamětihodnosti

Aletšský ledovec (UNESCO) Oblast ve švýcarských alpách zahrnující oblast hor hor Eiger, Mönch, Jungfrau a velký ledovec Aletsch je největší souvislou zaledněnou oblastí Eurasie. Tato památka je ukázkou rozmanitostí ekosystémů a postupného tváření Alp působením pohybu ledovce a jeho ústupem pod vlivem klimatických změn. Oblast byla v roce 2007 z původních 53.900 ha rozšířena na nynějších 82.400 ha Jungfrau-Aletsch-Bietschhorn. Mimo geologické významnosti ovlivnila tato oblast i lidskou činnost jako je umění, literatura, horolezectví a vysokohorská turistika.
Bellinzona - Castel Grande, Castello di Montebello a Castello di Sasso Corbaro (UNESCO) Středověké opevnění města Bellinzona tvoří centrální hrad Grande (Castelgrande) dominující údolí Ticio ze skalnatého vrcholku a přilehlý hrad Montebello. Třetím hradem je Sasso Corbaro na skalnatém ostrohu, který je však situován odděleně. Řada souvislých hradeb chrání starobylé město a ovládá cestu vedoucí údolím.
Bern (UNESCO) Historické centrum města Bern zahrnuje stavby od 12. století, které se dochovaly z velké části ve své původní podobě. Tato historická oblast města je obklopena řekou Aare. Tyto budovy jsou dochovány z různých století, např. arkády z 15. století, fontány z 16. století.
Bodamské jezero (Bodensee) Bodamské jezero (německy Bodensee, francouzsky Lac de Constance, italsky Lago di Costanza nebo Lago Bodanico, anglicky Lake Constance) je druhé největší jezero v Alpách. Dochovaná listina z roku 890 zmiňuje jeho latinský název "lacus potmanicus", který byl odvozen od místa dnes nazývaného Bodman, které patří k nejstarším osídleným lokalitám v této oblasti. Jezero má rozlohu 536 km2. Je 63,3 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 254 m. Leží v nadmořské výšce 395,6 m. Kotlina jezera byla dotvořena Rýnským ledovcem během Wurmského zalednění. Leží na jihu Německa (Bavorsko, Bádensko-Württembersko), na západě Rakouska (Vorarlbersko) a na severovýchodě Švýcarska (Sankt Gallen, Thurgau, Schaffhausen). Je největším jezerem v Rakousku a v Německu a druhým největším ve Švýcarsku. Je také třetí největší ve střední Evropě po Blatenském a Ženevském jezeře. Na hladině jezera nejsou definované žádné oficiální hranice. Když vystoupilo v roce 164 8 Švýcarsko ze Svaté říše římské národa německého, nic se nedohodlo.
Engadin Krajina v „kvalitě národního parku“, jedinečný Švýcarský národní park sám, prameny minerální vody a Engadin Bad Scuol, bohatá románská kultura a klášter St. Johann ze seznamu UNESCO v Müstairu, bezcelní nákupy a mnohem více.
La Chaux-de-Fonds/Le Locle, urbanistika Souměstí La Chaux-de-Fonds a Le Locle se nachází v pohoří Jura a v 18. století stala hlavními centry švýcarského hodinářského průmyslu. Úzké, racionální, spojení mezi výrobními budovami a obytnými domy vytvořilo současný obraz města s přísnou geometrickou strukturou a rovnoběžnými ulicemi. Toto město Karel Marx ve svém díle Kapital nazval „jedněmi hodinami“.
Lavaux, terasy pro pěstování vína (UNESCO Strmé, jižně orientované, svahy kolem Ženevského jezera mezi městečkem Lausanne a krajemVevey až k hradu Chillon byly mnichy z benediktinských a cisterciáckých klášterů využívány již od 11. století k pěstování vinných hroznů. Podle některých záznamů byly tyto svahy vužívány k pěstování vína již v římských dobách. Řadové vinice se táhnou v délce 30–40 kilometrů a svědčí o kultuře oblasti, kdy z malé plochy bylo dosaženo velkého výnosu.
Luganské jezero (Lago di Lugano) Luganské jezero leží na jihu kantonu Ticino na ploše 49 km2 s maximální hloubkou 288 m. Břeh je velmi rozmanitý a střídají se na něm pohoří, pole a roviny. Kolem pakstojí několik hor nabízejících krásný výhled na jezero: Monte Bre, San Salvatore a Monte Generoso.
Matterhorn je velkou výzvou alpinistů. Poprvé byl zdolán 14.7. roku 1865 výpravou Angličana Edwarda Whympera. Ze sedmičlenné vrcholové výpravy se ale vrátili jen tři. Čtyři horolezci se na zpáteční cestě zřítili a zahynuli. Pohled na horu se Vám naskytne už v Zermattu.
Monte San Giorgio (UNESCO) Monte San Giorgio je 1.090 m vysoká hora ve tvaru pyramidy se nachází u jižního ramene jezera Lugano. Je nejznámější archeologickým naleziště, zkamenělin, fosilií ze středního období třetihor (Trias: před 245-230 mil. let). Vykopávky od roku 1924 odkryly četné zkameněliny ryb, mlžů, ostronožců, korýšů žijící v původní laguně a plazů, hmyzu a rostlin z pobřeží. V roce 2010 byla oblast světového kulturního dědictví rozšířena jižním směrem až do Itálie.
Neuchatelské jezero Neuchâtelské jezero (francouzsky Lac de Neuchâtel, německy Neuenburgersee) je jezero v západním Švýcarsku u jihovýchodního úpatí Jury. Leží na území kantonů Neuchâtel, Fribourg, Vaud a Bern. Je to největší jezero, které leží celé ve Švýcarsku. Má rozlohu 217,9 km2. Je 38,3 km dlouhé (ze severovýchodu na jihozápad) a maximálně 8,2 km široké. Dosahuje maximální hloubky 153 m. Neuchâtel (česky Nový Hrad) je hlavní město švýcarského kantonu Neuchâtel. Samotné město leží na Neuchâtelském jezeře ve frankofonní části Švýcarska. Počet obyvatel je přibližně 32 600. Město leží ve frankofonní části Švýcarska a právě Francouzi tvoří většinu obyvatel a to přesto, že město bývalo v minulosti známo i pod svým německým názvem Neuburg, protože až do roku 1848 zdejší oblast spadala pod vliv Pruska.
Rhétská dráha v oblasti Albula a Bernina (UNESCO Rhétská dráha byla zprovozněna v roce 1904 a je považována za ojedinělé technické dílo z počátků železniční dopravy v oblasti Albula a Bernina přes švýcarské Alpy. Nominace byla provedena společně s Itálií. Traťový úsek Albula je 67 km dlouhý, je na něm proraženo 42 tunelů a vystavěno 144 viaduktů a mostů. Úsek Bernina je 61 km dlouhý, je na něm prozařeno 13 tunelů a galerií a vystavěno 52 viaduktů a mostů.
Sardona, tektonická oblast (UNESCO) Oblast Sardona s rozlohou více jak 300 km2 v glarnských alpách zahrnuje sedm vrcholů dosahující výšky nad 3.000 m. Na stěnách vrcholů se odkrývají 250 až 300 milionů let staré vrstvy horniny překryté mladšími horninami. Odkryté tektonické vrstvy přispívají k pochopení struktury a procesu tváření zemské kůry.
St. Gallen (UNESCO) Klášterní areál. Opatství, benediktinský klášter byl založen v roce 719 (9. století) a byl spravován benediktýny až do sekularizace v roce 1805 a byl jedním z nejvýznamnějším v Evropě. Je zde umístěna cenná knihovna a archivy, jako je nejstarší architetonický plán kreslený na pergamenu, a cenná sbírka rukopisů z raného středověku. V letech 1755 až 1768 byl klášter přestavěn do barokního stylu.
St. Johann, Müstair (UNESCO) Benediktinský klášter. Křesťanský Klášter v Sankt Johann v údolí Graubünden byl založen jako centrum Charlemagne. Od 12. století je zde benediktinský klášter. Zajímavostí jsou karolínské fresky objevené koncem 19. století. Tyto pocházejí přibližně z roku 800 a tvoří nástěnný cyklus maleb. Spolu s dalšími románskými frezkami a bohatými štuky tvoří ojedinělou a zachovalou výzdobu z dávné doby.
Švýcarský národní park Švýcarský národní park v údolí Engadine je známý krásou zelených údolí, prudce tečoucími říčkami, hlubokými lesmi a vysokými štítmi – nejvyšší horou je Piz Pisoc (3174 m). Lesy, v kterých převažují borovice, pokrývají asi třetinu ze 169 km2 rozlohy parku. V létě na loukách rozkvítají žluté alpské máky, hořce, vstavače a devaterníky. Žije tu 30 druhů cicavců – například zajíc bělák, svišt, kamzík, kozorožec, liška a jelen. V parku těsně po jeho založení v roce 1914 vyhynuli soby, později je opět nasadili, ale spasou hodně porostu. V lesích hnízdí méně obvyklé druhy ptáků – například datel černý, tetřev, výr a orel skalní.
Údolí sýru Gruyére Gruyéres totiž není jen jeden z nejznámějších švýcarských sýrů: ten je pojmenován po mystickém hornatém kraji na rozhraní Alp a jejich podhůří kolem Fribourgu. Gruyéres je také jezero. A především - Gruyéres je také malebný středověký hrad s pohádkovým podhradím na 830 metrů vysokém kopci Gruyéres nad vesničkou Epagny.
Údolí Emmental Sídlí zde výrobny světoznámého ementálského sýra.
Walliské Alpy Walliské Alpy se nachází na jihu Švýcarska u hranic s Itálií. Největší dominantou je posvátná hora Švýcarů – Matterhorn (4478 m). Její charakteristický nahnutý vrcholek jistě znáte z kalendářů, pohlednic a katalogů, které lákají turisty do Švýcarska.
Vierwaldstättské jezero Čtyřkantonské jezero (franc. Lac des quatre Cantons, něm. Vierwaldstaettersee), malebné jezero alpské ve švýcar. kantonech: Uri, Schwyzu, Unterwaldenu a Luzernu, rozvětvuje se v 6 jezer, z nichž Urské zabíhá mezi příkrými, skalnatými břehy nejdále na jih do kantonu urského. Pověst klade sem vystoupení Tella, jehož památku dosud hlásá deska na vých. břehu jezera.
Ženevské jezero (Lac Léman) Ženevské jezero (francouzsky Lac Léman řidčeji Lac de Geneve, německy Genfersee řidčeji Genfer See, italsky Lago di Ginevra, anglicky Lake Geneva řidčeji Lake of Geneva) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 582 qkm (z toho 345.31 qkm ve Švýcarsku a 234,71 qkm ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m (podle jiných zdrojů až 330 m).
Rhétská dráha v oblasti Albula a Bernina (UNESCO Rhétská dráha byla zprovozněna v roce 1904 a je považována za ojedinělé technické dílo z počátků železniční dopravy v oblasti Albula a Bernina přes švýcarské Alpy. Nominace byla provedena společně s Itálií. Traťový úsek Albula je 67 km dlouhý, je na něm proraženo 42 tunelů a vystavěno 144 viaduktů a mostů. Úsek Bernina je 61 km dlouhý, je na něm prozařeno 13 tunelů a galerií a vystavěno 52 viaduktů a mostů.