Apeniny 2001: 6. den - Villa Adriana, Colli Albani

 
FRASCATI a CASTELLI ROMANI ** (kraj Lazio, Italy-Michelin, str. 131, Itálie-Olympia, str. 171). Pohoří Colli Albani je již odedávna prázdninovým útočištěm Římanů. Ve starověku byly na kopcích situovány vily a ve středověku opevněné hrady (odtud název pohoří). V 16. a17. století tu vyrostla přepychová venkovská sídla s obdivuhodnými zahradami a parky. Za II. světové války chtěla v kopcích fašistická vojska zastavit postup spojenců a mnoho měst v Castelli utrpělo značné škody při náletech spojenců. Dnes je třináct zdejších měst oblíbeným cílem celodenních výletů a proslulo bílým vínem. 
Centrální náměstí ve Frascati je vlastně belvedér, na nějž shlíží Villa Aldobrandini, majestátní stavba ze 17. století v úžasném parku plném skrytých grott (umělých jeskyní). Fontán a soch. Opevněné opatství Abbazia di San Nilo v Grottaferratě (3 km na jih) bylo založeno v roce 1004 a jeho kapli krášlí roztomilé Domenichinovy fresky ze 17. století. Nad jezerem Albano, 6 km směrem na jih, se tyčí Castel Gandolfo. Papežova letní rezidence. Pokud je přítomen, promlouvá papež k davům z balkonu. Nemi se rozprostírá kolem mohutného hradu z 9. století, 10 km na jihovýchod. Proslavilo se jahodami a výhledem na tmavomodrou hladinu stejnojmenného jezera. Městečko Rocca di Pappa, 12 km jv. malebná osada na severním svahu sopečné hory Monte Cavo - z vrcholu vynikající panoramatický pohled.

Ve středověku na obvodu masívu vyrostlo mnoho pevnůstek a opevněných městeček a sídlo zde měli i papežové. Oblast je také známá pod názvem Frascati, což je jedno z městeček ležících v těchto horách. Jedná se skutečně o vinařskou oblast s tímto světově známým pojmem. 

Řidiči nás vyhodili kousek za centrem Frascati (320 m), ale bohužel hluboko pod centrem. Minimálně 50 výškových metrů. Po vyložení kol jsme se seřadili a začali se z města vyplétat společně. Prvním cílem bylo městečko Grottaferrata (320 m). Nejdříve jsme museli překonat klesání autobusu a první metry byly skutečně ostré. lilo z nás a někteří sesedli z kola. Po dojezdu do Grottaferraty za silného provozu se náš veliký hrozen rozbalil. Podstatná část se vydala po hlavní ose směr Marino (360 m) s pokračováním na Castel Gandolfo (428 m) podél jezera Lago Albano. Úplně malá část se rozhodla ten den si aspoň něco nastoupat a zvolila za první postupný bod městečko ROCCA DI PAPA (Papežova skála, 680 m). Karel Z. a Vláďa K. chvíli uvažovali vyjet dokonce na jednu z hor, buď Monte Cavo (949 m), nebo některou další devítistovku, ale nakonec pod mým tlakem jsme tento nápad zavrhli. Vydrápali jsme se na hlavní náměstí v Rocca di Papa a měli jsme celé městečko před sebou. Akorát že se táhlo do prudkého kopce. Použili jsme boční silnici a dostali se do horního centra. Začali jsme se však motat ve spleti jednosměrek, což bylo velmi nebezpečné, protože občas na nás zpoza rohu vyrazilo auto. Nad námi ještě kus čněla pevnost, Fortezza (cca 780 m), kterou jsme se rozhodli dobýt. To Hanka s Ivem odmítli a tak jsme pokračovali pouze ve třech. Zvolili jsme tedy diretissimu a vyrazili přímo k pevnosti. Bohužel některé uličky nebyly ke sjetí. V cestě nám stál prudký spád a schody. Přesto se Karel Z. a Vláďa K. snažili vyjet co nejvíce. Já ani ne. Bylo totiž nutno počítat s tím, že každou chvíli musí jezdec seskočit s kola, což bylo v zámečkách o hubu. Posledních padesát metrů nezbývalo stejně nic jiného než kola vytlačit, protože úsek se nedal jet nahoru, ani dolů. Z pevnosti byl nádherný rozhled do kraje. Devětsetmetrový vrcholek Monte Cavo se spoustou vysílacích věží čněl kousek nad námi. Odhadem asi tak 100 až 150 metrů.