Apeniny 2001: 11. den - Assisi, Perugia

Nakonec se naši loudálkové objevili a sestupovali jsme stále blíže k autobusu rozhlížeje se na všechny strany. V jednu chvíli marnosti jsem na pokyn ostatních volal řidičům, že se blížíme a že si asi dáme párky. Bylo to potupné. Ale blížila se 18. hodina a naše šance se rozplývala. Objevili jsme dokonce jednu pizzerii, ale byla zavřená. Bylo za 10 minut 18:00, autobus byl kousek před námi a s párky. Ještě jedna restaurace. Otevírala až v 18:00. Ale přivítali nás. Mnozí měli starost, zda-li stihnou jídlo a nákup před odjezdem v 19:00. Chtěli si koupit ještě kopačáky s vínem. Táňa se dala posunčinou do řeči s majitelkou a ta slíbila rychlý servis. Příbory jsme měli vzápětí a objednávka proběhla vzápětí, ale nebyl kuchař. Teprve po chvíli vběhl do restaurace. To už nám nesli víno. Bublinkovaté a chlazené. Něco jako Lambrusco. Studené bylo výtečné. Zázrak, vzápětí začali nosit i pizzy. Věřte nebo nevěřte, v 18:30 bylo po večeři. Mnozí v běhu platili a startovali pro kopačáky. Odjezd z Itálie se o moc neprodloužil, v 19:15  jsme vyjížděli i s těmi zatracenými kopačáky.

Cestou zpět některá kupé kecala, některá hrála karty, některá pospávala. Ale večer naši muzikanti vzali do rukou kytary, začaly kolovat olivy (víno kolovalo stále) a začal netradiční mejdan v prostředním kupé, aby se mohli účastnit poslechem, zpěvem, hlukem všichni ostatní. Hrálo se hluboko do noci, když už většina dávno pochrupkávala. My skalní jsme končili někdy kolem druhé ráno.