V polovině sestupu jsem na protilehlé stěně zahlédl dvě postavičky. Lezli dolů, naproti nám. Byla tam ferrata! Kolmé stěny se zdolávali pomocí žebříků! A zatraceně. To bude pro holky fuška! Pro jistotu jsem se dvou lezců pod ferratou zeptal, jdu-li vytčeným směrem. Šel jsem. Podle slov cizinců nás čekaly tři perné hodiny postupu k další chatě Madonna. To bylo silné kafe. To by znamenalo, že u druhé chaty budeme v půl páté, k tomu dvě hodiny sestup k autobusu. To máme půl sedmé. Hraniční čas pro návrat byl stanoven na 19. hodinu. Naštěstí poslední hodina by se šla již po široké a celkem rovné cestě. Bylo to ale hodně na hraně. No nic, hurá do úvazků a do stěny. Šel jsem napřed, abych čelní malou skupinku táhnul a dokazoval, že kolmá stěna je ke slezení. První partie žebříků byla dlouhé a kolmé. To mi nahoře dopřávalo dost času, abych mohl fotografovat holky pode mnou. Mezitím na protilehlém svahu se srocovali další naši lidé a asi také se staženými čely. Koukali, co blázníme na kolmé stěně.

Bohužel jsem netušil, že fotografie, jak holky nastupují za mnou, budou poslední. Po žebřících přišel traverz, který obtáčel boční masív vrcholu Cima di Ball (2802 m) a tak mi vzápětí naši lidé zmizeli z dohledu. Traverz nebyl lezecky náročný a postupoval jsem po něm poměrně rychle dopředu, když spadla první kapka. V té chvíli jsem začal boha prosit, aby nedopustil zmáčení ferraty. V takovém případě by se žebříky, kramle a traverzy staly pro mnohé ošklivou záležitostí, neboť vedly ve velmi  exponovaném terénu. Slabší nátury by měly okamžitě značné psychické problémy. Bůh mě vyslechl. Za chvíli začaly padat krupky. V té chvíli jsem mu řekl, "ať snad táhne do ...". Krupky však byly stále lepší než déšť. Padly a zmizely. Rozhodl jsem se co nejrychleji překonat ferratu Portón, která neměla být podle popisu moc dlouhá. I já bych ji měl rád za sebou, než bude mokrá. Nepodařilo se. Asi v polovině jsem boha proklel. Tento zářijový víkend nám nic nedaroval. Jenom dokázal, že kosmu vládne počasí a ne žádné boží vnuknutí. Řeči o tom, že boží cesty jsou prapodivné a není na nás soudit, co si ten někde dělá, mne míjejí. Minimálně by se měl starat o počasí. Pokud existuje, evidentně to není dobrácký klimatolog. A pokud si někdo myslí, že se rouhám, tak jsem za něj rád, najde suchou nit, tam kde já ne.