Pobaltí 2002: 5. den - Tartu, Peipsi Järv (Estonsko)
Trasa busu: Vörts Järv
- Tartu - Peipsi Järv - Alatskivi
Trasa bikerů: Alatskivi - Kallasté - Mustvee - Kauksi
Trasa busu: Kauksi - Kohtla-Järve - Kunda - Eisma |
Ráno jsme si konečně mohli lépe prohlédnout jezero Vörts Järv
a vidět, zda-li je tak široké, že se láme za obzorem. Téměř. Dlouhé bylo asi 40
kilometrů, při snaze přehlédnout jej na šířku byly vidět na vzdáleném břehu
domky. Samozřejmě že se šla většina vykoupat, ale ouha. V placaté zemi najdete obtížně
neplacatá jezera. Ani po 100 metrech chůze se hloubka mezi 10 až 20 cm nezměnila. Plavání?
Nesmysl.
Byli jsme v ESTONSKU a před polednem jsme byli v jeho studentské
metropoli TARTU. Bylo zjevné, že na prohlídku stačí hodina. Městečko bylo z
hlediska památek malé. Původně jsme zde měli nasáknout atmosféru, ale samozřejmě večer
a u moku. Proto jsme městečko vzali hopem, abychom už konečně seděli na kolech. Ke všemu
bylo radniční náměstí ucpáno festivalovou stafáží lavic, takže jedno z historicky
zajímavých míst nebylo ani moc k prohlédnutí. Raději jsme zasedli do blízké
"toaletní" kavárny pod slunečníky. Někteří ochutnali místní estonské
pivo značky Saku (20 EEK, tj. 40 Kč) a břečku nedopili (presso stálo 15
EEK). V hodině
dvanácté jsme se rozhodli přeciť jenom kus Tartu projít a vyšlápnout si na kopeček
nad městem, kde stál kdysi hrad. Nakonec jsme na vrchu zvaném Toomemägi našli
polorozbořenou katedrálu (Toomkirik), která bude určitě jednou velmi hezká. A představte,
co jsme také v parku na kopci našli? Dva mosty, které jsme my pitomci hledali dole u řeky.
Na kopci! Víc toho v městečku k vidění nebylo. Panovala v něm však příjemná maloměstská
nálada.
A hurá směrem vnitrozemské moře! Čili jezero PEIPSI, které my
doma známe pod názvem Čudské. Výsadek s koly jsme provedli v městečku Alatskivi.
Celé odpoledne připadlo na jízdu na kolech. První cílové místo u moře byla vesnička
Kallaste, dalšími body byl přístav Mustvee a cíl byl v rekreačním místě zvaném
Kauski. Zhruba 70 kilometrů. Bezva! V Kallasté jsme odbočili do centra, abychom
konečně viděli obrovské jezero. Centrum samozřejmě nebylo žádným centrem. Stavba
vesnic zde byla poněkud rozvolněna a hledat začátek obcí a konec bylo někdy velmi obtížné.
I proto, že si značkami nedělají pobaltské státy starosti. Určitě ne s koncovými.
|