Pobaltí 2002: 5. den - Tartu, Peipsi Järv (Estonsko)

 
Trasa busu: Vörts Järv - Tartu - Peipsi Järv - Alatskivi
Trasa bikerů: Alatskivi - Kallasté - Mustvee - Kauksi
Trasa busu: Kauksi - Kohtla-Järve - Kunda - Eisma

Ráno jsme si konečně mohli lépe prohlédnout jezero Vörts Järv a vidět, zda-li je tak široké, že se láme za obzorem. Téměř. Dlouhé bylo asi 40 kilometrů, při snaze přehlédnout jej na šířku byly vidět na vzdáleném břehu domky. Samozřejmě že se šla většina vykoupat, ale ouha. V placaté zemi najdete obtížně neplacatá jezera. Ani po 100 metrech chůze se hloubka mezi 10 až 20 cm nezměnila. Plavání? Nesmysl.

Byli jsme v ESTONSKU a před polednem jsme byli v jeho studentské metropoli TARTU. Bylo zjevné, že na prohlídku stačí hodina. Městečko bylo z hlediska památek malé. Původně jsme zde měli nasáknout atmosféru, ale samozřejmě večer a u moku. Proto jsme městečko vzali hopem, abychom už konečně seděli na kolech. Ke všemu bylo radniční náměstí ucpáno festivalovou stafáží lavic, takže jedno z historicky zajímavých míst nebylo ani moc k prohlédnutí. Raději jsme zasedli do blízké "toaletní" kavárny pod slunečníky. Někteří ochutnali místní estonské pivo značky Saku (20 EEK, tj. 40 Kč) a břečku nedopili (presso stálo 15 EEK). V hodině dvanácté jsme se rozhodli přeciť jenom kus Tartu projít a vyšlápnout si na kopeček nad městem, kde stál kdysi hrad. Nakonec jsme na vrchu zvaném Toomemägi našli polorozbořenou katedrálu (Toomkirik), která bude určitě jednou velmi hezká. A představte, co jsme také v parku na kopci našli? Dva mosty, které jsme my pitomci hledali dole u řeky. Na kopci! Víc toho v městečku k vidění nebylo. Panovala v něm však příjemná maloměstská nálada.

A hurá směrem vnitrozemské moře! Čili jezero PEIPSI, které my doma známe pod názvem Čudské. Výsadek s koly jsme provedli v městečku Alatskivi. Celé odpoledne připadlo na jízdu na kolech. První cílové místo u moře byla vesnička Kallaste, dalšími body byl přístav Mustvee a cíl byl v rekreačním místě zvaném Kauski. Zhruba 70 kilometrů. Bezva! V Kallasté jsme odbočili do centra, abychom konečně viděli obrovské jezero. Centrum samozřejmě nebylo žádným centrem. Stavba vesnic zde byla poněkud rozvolněna a hledat začátek obcí a konec bylo někdy velmi obtížné. I proto, že si značkami nedělají pobaltské státy starosti. Určitě ne s koncovými.