Pobaltí 2002: 10. den - Jelgava (Lotyšsko), Vrch křížů (Litva)

A pak zase dál. Čekala nás ještě stále pěkná štreka. Do Klaipedy jsme dorazili až ve 21:45. Hledali jsme místo u moře a zároveň blízko centra pro obě účelově zaměřené skupiny. Bylo to však složité. Na bílé noci jsme se už nemohli spolehnout. Kamenem úrazu se nakonec ukázalo to, že oba cíle nelze skloubit. Po hodině křižování městem jsme poznali, kde je trajekt na Kuršskou kosu, ale také že u centra pláže nejsou. Vše bylo zastavěno přístavem. Museli jsme z města vypadnout. Vrátili jsme se zpátky na severní pláže téměř deset kilometrů od centra. Měli jsme kliku. Našli jsme místo, kde svítily dvě malé výletní restauračky. Tentokráte bez toalety. Na dotaz, kde jsou, totiž hospodský mávl široce rukou. Bylo jasné, že všude za zdmi restaurace. Naši do restaurace nechtěli. Bylo pozdě a v busu vlastně téměř všichni spali. Jenom mohykáni vyrazili. Já a David. Unavená Hanka s Ivem souhlasili se šláftruňkem na dobrou noc. Začali jsme opět testovat různé obsahy pro nás bizarních lahví. Tentokráte jsme začali jakýmisi kapalnými brusinkami. A jak jsme tak seděli u šláftruňku před spaním, začali se trousit naši a za pár minut byla hospoda plná Čechů a večer se rozjel. Ježíš, co jsme to všechno ochutnali? Koneckonců je to jedno. Hlavně že od moře vál uragán a komáři dostali na zadek. V temné noci se po dlouhé době mnozí zase pořádně vyspali.