Massif Central 2003 / 4. den: Monts du Cantal
Trasy:
* silniční okruh: parking Lioran 1192 m - Col de "Super Lioran" 1250
m / + 58 m / 1,25 km - St-Jacques-des-Blats 990 m / 8,75 km - "Brie" 1150 m /
10,25 km - Fonjouquet 1181 m / 12,80 km - Col du Perthus 1389 m / + 399 m / 15 km -
Mandailles 921 m / 20 km - Rudez 1045 m / 23,5 km - "Info" 1220 m / 26 km - la
Roche Noir 1551 m / 31,5 km - Pas de Peyrol 1588 m / + 667 m / 33,5 km
...
* terénní vložka: parking v Lioranu 1192 m - Col de "Super Lioran"
1250 m / + 58 m / 1,25 km - Font de Cére 1222 m / 3,25 km - Rivoir 1300 m / + 78 m / 6
km - Col du Gliziou 1423 m / + 123 m / 8 km - křiž. pod Puy Griou 1333 m / 10 km - les
Soulies 1250 m / 10,75 km - "Info" 1220 m / 14,75 km
... viz výše |
Přese všechny předpovědi a věštění účastníků zájezdu i třetí
den nebylo ošklivě (vyjma závěru 1. dne). Naopak bylo krásně. Ráno bylo studené. Z
okolních špiček koukal na nás sníh. Bylo nutno, že se oteplí. Přestože někteří
považovali za vrchol výjezd na Puy de Dóme, já jsem považoval etapu poslední
vulkanickou částí Monts du Cantal za nejlákavější.
Jak výkonem, tak krajinově. Aleš vymyslel cestu terénem, i když původní trasa vedla
po okresních silničkách. Začalo zase orientační hlasování, kdo pro co horuje. Dlouho
se zdálo, že nově vytyčená cesta nebude mít zájemce. Nechal jsem Aleše působit na
lidi samotného. Silnice znamenala minimum překvapení, podstatně větší náročnost, návštěvu
i městeček s možností návštěvy restaurací, ale také jízdu mezi auty. Terén
se autům vyhýbal. Měl však jednu z předností. Vedení trasy si udržovalo vysoké položení
střediska Lioranu, kde jsme spali, a neklesalo do údolí jako silnice. Nakonec této etapě
dala přednost veliká většina. Aleš byl stanoven vůdcem, protože já jsem se rozhodl
pro silnici. Více stoupání mi nevadilo a chtěl jsem se podívat také po výsledcích
lidských rukou v této krajině. Ke mně se už přidali jenom Hanka s Ivem. Pravděpodobně
také větší restaurační typy. Trasa začala typicky, zdoláváním 100metrového převýšení
do horní části lyžařského střediska Super Lioran a sedla (Masseboeuf ?).
Kousek pod ním jsme se rozdělili. "Terénní" skupina se vydala směrem Font de
Cére a pak lesy co nejvíce po vrstevnici pod sopkou Puy Griou (1579 m) do sedla Col
du Gliziou, po překonání hřebene se vraceli zpátky na sever, pod sopkou je čekal půlkilometrový
sešup a pak dlouhá táhlá zatáčka po pevné cestě vedoucí po vrstevnici až k závoře
uzavírající silnici vedoucí do sedla pod vrcholem Puy Mary. Popis této cesty najdete
pod odkazem Terénní čst s s dalšími fotografiemi Jitky a Aleše a Znamenáčků..
Naše malá skupinka to pálila z kopce dolů. Najeli jsme na hlavní
silnici vycházející z tunelu du Lioran a stále dál dolů až do městečka
St-Jacques
des Blats (999 m). To byla kamenná krása. zahnuli jsme na malé náměstíčko před
kostelíčkem a zasedli na kafíčko před začátkem skutečné jízdy. Během popíjení
kolem nás začali jezdit automobily veteráni. To bylo zpestření. Houkali a mávali a my
na ně. Jako děti.
|