Massif Central 2003 / 4. den: Monts du Cantal

 

Trasy:
* silniční okruh: parking Lioran 1192 m - Col de "Super Lioran" 1250 m / + 58 m / 1,25 km - St-Jacques-des-Blats 990 m / 8,75 km - "Brie" 1150 m / 10,25 km - Fonjouquet 1181 m / 12,80 km - Col du Perthus 1389 m / + 399 m / 15 km - Mandailles 921 m / 20 km - Rudez 1045 m / 23,5 km - "Info" 1220 m / 26 km - la Roche Noir 1551 m / 31,5 km - Pas de Peyrol 1588 m / + 667 m / 33,5 km ... 
* terénní vložka: parking v Lioranu 1192 m - Col de "Super Lioran" 1250 m / + 58 m / 1,25 km - Font de Cére 1222 m / 3,25 km - Rivoir 1300 m / + 78 m / 6 km - Col du Gliziou 1423 m / + 123 m / 8 km - křiž. pod Puy Griou 1333 m / 10 km - les Soulies 1250 m / 10,75 km - "Info" 1220 m / 14,75 km ... viz výše

Přese všechny předpovědi a věštění účastníků zájezdu i třetí den nebylo ošklivě (vyjma závěru 1. dne). Naopak bylo krásně. Ráno bylo studené. Z okolních špiček koukal na nás sníh. Bylo nutno, že se oteplí. Přestože někteří považovali za vrchol výjezd na Puy de Dóme, já jsem považoval etapu poslední vulkanickou částí Monts du Cantal za nejlákavější. Jak výkonem, tak krajinově. Aleš vymyslel cestu terénem, i když původní trasa vedla po okresních silničkách. Začalo zase orientační hlasování, kdo pro co horuje. Dlouho se zdálo, že nově vytyčená cesta nebude mít zájemce. Nechal jsem Aleše působit na lidi samotného. Silnice znamenala minimum překvapení, podstatně větší náročnost, návštěvu i  městeček s možností návštěvy restaurací, ale také jízdu mezi auty. Terén se autům vyhýbal. Měl však jednu z předností. Vedení trasy si udržovalo vysoké položení střediska Lioranu, kde jsme spali, a neklesalo do údolí jako silnice. Nakonec této etapě dala přednost veliká většina. Aleš byl stanoven vůdcem, protože já jsem se rozhodl pro silnici. Více stoupání mi nevadilo a chtěl jsem se podívat také po výsledcích lidských rukou v této krajině. Ke mně se už přidali jenom Hanka s Ivem. Pravděpodobně také větší restaurační typy. Trasa začala typicky, zdoláváním 100metrového převýšení do horní části lyžařského střediska Super Lioran a sedla (Masseboeuf ?). Kousek pod ním jsme se rozdělili. "Terénní" skupina se vydala směrem Font de Cére a pak lesy co nejvíce po vrstevnici pod sopkou Puy Griou (1579 m) do sedla Col du Gliziou, po překonání hřebene se vraceli zpátky na sever, pod sopkou je čekal půlkilometrový sešup a pak dlouhá táhlá zatáčka po pevné cestě vedoucí po vrstevnici až k závoře uzavírající silnici vedoucí do sedla pod vrcholem Puy Mary. Popis této cesty najdete pod odkazem Terénní čst s s dalšími fotografiemi Jitky a Aleše a Znamenáčků..

Naše malá skupinka to pálila z kopce dolů. Najeli jsme na hlavní silnici vycházející z tunelu du Lioran a stále dál dolů až do městečka  St-Jacques des Blats (999 m). To byla kamenná krása. zahnuli jsme na malé náměstíčko před kostelíčkem a zasedli na kafíčko před začátkem skutečné jízdy. Během popíjení kolem nás začali jezdit automobily veteráni. To bylo zpestření. Houkali a mávali a my na ně. Jako děti.